Jejím slovům pomohlo, že v tomto ročníku na začátku přišlo milé překvapení, o čemž se přesvědčili nejenom členové týmu Petry Kvitové.
„Jdeme na kurt a já říkám kondičákovi: To je neskutečný, je plnej barák!“ tlumočí její kouč Jiří Vaněk dialog s Davidem Vydrou. „Když jsem tu byl poprvé v roce 2016 ještě s Karolínou (Plíškovou), byl jsem trochu zklamaný. Takové vyvrcholení roku, a diváci nikde. Navíc tím, že je tu jen osm hráček, se moc nepotkáváte třeba ani v jídelně. Člověk si připadal skoro sám, opuštěný.“
V roce 2018 to zatím nehrozí. Vyprodáno rozhodně není, ale trapně zívající prázdné řady sedaček zmizely. Tenis to ani tak v nejmenším a zároveň nejúspěšnějším státu jihovýchodní Asie dál nemá jednoduché.
Když se hraje fotbalová Premier League, Singapur zpomalí. Třeba víkendový šlágr Chelsea proti Manchesteru United plnil místní podniky téměř k prasknutí, a nejen ten.
  |
A když sem na asijské exhibice přijedou evropské fotbalové velkokluby, lístky jsou rázem fuč. Před svátečním duelem Realu Madrid na National Stadium se Singapur podle očitých svědků propadl do nebývalé dopravní zácpy, to v úterý šlo dojet taxíkem bez potíží vlastně až k bráně arény.
Taky ragby mají místní rádi. Na plážích vidíváte běžce a cyklisty. Po hladině laguny v komplexu SportsHub, v němž je i tenisový stadion, fičí dračí lodě. Kampaně pobízejí občany k tomu, aby si zdarma vyzkoušeli basketbal, plážový volejbal, aerobic ve vodě.
Ale tenis? Ten má na špičku popularity dost daleko.
Když sem Turnaj mistryň v roce 2012 zamířil, vyhlíželi pořadatelé čínské davy, ale šampionka Li Na ukončila kariéru. Takový pech!
První ročníky byly spíš porážkou. Teď? Slušná remíza by nebyla špatná. „Singapur je malá země, ale bylo dobře sem turnaj dát,“ soudí Navrátilová. „Vždycky je dobré přijet do nového města, aby to lidé viděli naživo. Možná se do toho zakousnou a třeba za deset let uvidíme novou hráčku nebo hráče, který se dostal do velkého tenisu jen proto, že se tu konal Turnaj mistryň.“
A i kdyby ne, pořád bude mít Singapur „svoji“ Premier League.
