Jen si to představte. Na stadion fotbalové Barcelony přijede neznámý klub třeba z Afriky, kde často ani nemají na teplé oblečení, a slavně zde zvítězí.
Důkaz toho prvního dostali boxerští promotéři při nedávném galavečeru v Karlových Varech, kde darovala Fabiana Bytyqi svůj vlastní zimní kabát soupeřce Halime Vunjabeiové z Tanzánie.
Pohádku na druhé téma napsal v sobotu v noci v Moskvě Namibijec Julius Indongo přezdívaný „Modrá mašina“.
OLYMPIJSKÝ VÍTĚZ Z PEKINGU OPĚT PADLV amatérském ringu byl mašinou, která porážela, na co přišla, jenže jako kdyby mu za sedm let mezi profesionály nikdo neřekl, že v profi-ringu se neboxuje na tři kola, ne každý soupeř padne hned v úvodu, a že je třeba šetřit síly. Třiatřicetiletý Rachim Čachkijev tak v sobotu v noci potřetí pocítil hořkost porážky, potřetí před limitem a potřetí vlastně totálně rozložený a poté, co se sám přehnanou aktivitou de facto zatavil. Jeho krajan Maxim Vlasov se tak stal Mezinárodním šampionem WBA v křížové váze a může snít svůj sen o pásu světovém. Přitom ještě před dvěma lety boxoval Vlasov super střední divizi a vážil o čtrnáct kilo méně než v sobotu, když ukončil Čachkijeva v sedmém kole. A co bude s poraženým s příznačnou přezdívkou „Mašina“? Těžko říct, cestu zpět k velkým duelům ale už bude hledat hodně těžko... |
Ten ve třiatřiceti letech poprvé vycestoval k zápasu nejen za hranice černého kontinentu, ale i své vlasti. Jeho bilance 20 výher a 0 porážek byla sice působivá, ale ti, co box alespoň trochu sledují, měli jasno:
Jede si do ruské metropole pro tučný šek a přenechá zde svůj čistý rekord i body do světového ratingu BoxRec.com o dva roky staršímu, taktéž neporaženému, Rusovi Eduardu Trojanovskimu, který měl našlápnuto k velkým duelům v lehkém velteru za velkou louží.
Právě jeho chtěl společně s krajanem Alexandrem Povětkinem vytáhnout ruský miliardář a promotér Andrej Rjabinskij do Spojených států, Mekky tohoto sportu. Jenže ejhle...
Indongo si jen pro šek nepřijel, Trojanovskému to nejspíše zapomněl někdo důležitý říct, levorukého soupeře brutálně podcenil a po čtyřiceti sekundách od úvodního gongu se po neméně brutálním úderu na bradu se bezvládně kácí k zemi, aby spočítal světla nad ringem.
K.O.nec, Ledový palác Chodinka v Moskvě jako by opravdu na chvíli zamrzl, jaké je v ní hrobové ticho. Vyjma řevu Indonga a jeho týmu, který právě slaví posun na pozici číslo dva zmíněného světového ratingu a k tomu si kromě šeku domů do Namibie odveze tituly mistra světa IBF a méně prestižní IBO.
„Nebyl to ‚Lucky punch‘ (náhodný úder), na to byl moc pomalý. Věděl jsme, co dělám a kam mířím,“ řekl po zápase šťastný Indongo zabalený v teplé bundě a po cestě na letiště. Zmíněný Rjabinskij a s ním i manažer Rusa přezdívaného „Orel“ – Roy Jones Jr. – si byli tak jisti triumfem, že do smlouvy nedali ani klauzuli o případné okamžité odvetě v případě Trojanovskiho porážky.
Knockout v souboji Vlasov vs. Čachkijev
A jak sami následně uznali, byla to chyba. „Nyní to bude o penězích a také chuti Eduarda do toho jít. Protože je téměř jisté, že by se musela odveta uskutečnit v Namibii,“ zaznělo z jeho tábora.
Dojde na odvetu, nebo se pokusí Indongo nyní zaskočit další hvězdu světového ringu? Jedno je jisté – už ho rozhodně nikdo nepodcení, připravit se na něj ale bude i nadále nesmírně složité. Na youtube moc jeho duelů z minulosti k vidění není a proti Trojanovskému toho také příliš ze svého arsenálu ukázat nemusel...