Kdyby mohl vrátit čas, neváhal by ani chvilku. Bývalý reprezentant Anglie v ragby patřil mezi známé sportovce, s odstupem času by však vyměnil zdraví za ústup ze slávy. „Ragby může za to, do čeho jsem se dostal. Kdybych měl takovou moc, všechno bych vrátil,“ vyprávěl pro britský deník Guardian dvaačtyřicetiletý rodák z Hemel Hempstead, kterému lékaři diagnostikovali po úspěšné kariéře demenci. „Někteří lidé chtějí být ve světle reflektorů, já ne. Nikdy jsem to nechtěl, raději bych žil normální život,“ dodal.
England Rugby World Cup winner Steve Thompson and seven other former players claim the sport has left them with permanent brain damage.
They are in the process of starting a claim against the game's authorities for negligence.
Read more: https://t.co/cIjBKwARaS https://t.co/fMQNaf2wqt
Nevzpomíná si takřka na nic ve spojitosti s ragby. Ani na největší úspěch své kariéry. V roce 2003 byl součástí anglického mužstva, které na mistroství světa v Sydney zdolalo domácí Austrálii ve finále 20:17. Thompson si však samotný zápas, ani zlaté oslavy nepamatuje.
„Vůbec si nevzpomínám, že jsem u toho byl. Jako kdybych sledoval reprezentační duel beze mě. Upřímně, neřekl bych vám ani jeden výsledek z turnaje,“ vzpomínal Thompson, který nedávno při opravování prasklého vodovodního potrubí v zaměstnání zahlédl v televizi sedmnáct let staré záběry z australského světového šampionátu.
  |
Bývalý ragbista se rovněž svěřil, že přes den na hodně věcí zapomene. S krátkým časovým odstupem si dokonce nevzpomene, co si přečetl v knize, nebo že jí vůbec měl v ruce. Podobně to má s televizními kanály, občas si nevzpomene ani na jméno své manželky.
„Stává se, že když se na ní podívám, všimne si, že mám úplně prázdný pohled. V té chvíli mi poví: ‚Jsem Steph.‘ Její jméno mi jednoduše vypadne, úplně,“ popisuje těžké chvíle, které jej omezují v každodenním životě.
Trpí také úzkostí a záchvaty paniky. Někdy zjistí, že je bezdůvodně agresivní. „Je to divné. Jako kdyby šlo o nějakou zkušenost mimo moje tělo. Je to dál a dál horší,“ posteskl si v rozhovoru Brit.
Ve svém povídání se Thompson vrátil i k oslavám světového titulu. „Na záběrech z oslav skáču radostí s trofejí, ale nepamatuji si to. Také peníze jsou pryč. Nikdo nemůže tvrdit, že jsem na ně zaměřený, protože to tak není,“ doplnil. „Chtěl jsem jen jednoduchý život. Teď bych byl rád, kdybych mohl pracovat venku a používat přitom vlastní mysl a tělo. To teď nejde,“ ví Angličan.
Kromě toho, že jej sužují veškeré výše uvedené problémy, ho trápí výčitky směrem k manželce. „Moje žena si to nezaslouží. Co jsem jí to způsobil? Říká mi, že se o mě bude starat, ale já nejsem malý chlapeček, mám 120 kilogramů. To je dost velká hmota na přenášení,“ mrzí Thompsona, který začal s populárním sportem v patnácti letech.
„Nebyla to velká láska mého života, ale moje práce. V tom čase jsem byl dobrý a užíval jsem si společnost chlapů v týmu a věci s tím související. Zda bych to udělal znovu? Ne, už bych to nechtěl,“ neváhal s odpovědí.
Steve Thompson played in every match when England won the 2003 World Cup, but says: "I can't remember any of those games. It's frightening."
He and seven other ex-players claim rugby has left them with permanent brain damage - and are starting a claim
https://t.co/ngND18ThO9 https://t.co/XfQDWW6fVz
Thompson má čtyři děti, to nejmladší se narodilo teprve před rokem. Ty starší právě ragby velmi láká: „Ve skutečnosti nechci, aby ho můj syn hrál v současné podobě. Když jste mladší, cítíte se jako neporazitelný a nepřipouštíte si pocit, že by vás mohl někdo zlomit.“
Podle jeho slov zodpovědné sportovní orgány nedokážou ochránit ragbisty od podobných problémů, jako má právě on. Na začátku své kariéry trénoval dvakrát do týdne, po tom, co se stal profíkem, už každý den. Harmonogram klubu a národního týmu byl podle něj mimořádné náročný.
