Testosteron totiž podle vedoucí katedry fyzioterapie na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy pozitivně ovlivňuje velkou řadu biochemických procesů v těle, které vedou například ke zvýšení svalové hmoty a tím i svalové síly.
„Můžeme si funkci testosteronu představit jako „zesilovače“ některých procesů, které jsou spojené se zvyšováním kapacity všech systémů pohybového systému,“ uvedla pro server Lidovky.cz vedoucí katedry Tereza Nováková s tím, že je to právě testosteron, který navyšuje objem a sílu svalů, pevnost kostí či efektivitu kardiovaskulárního systému.
‚Máte moc testosteronu, do Tokia nejedete.‘ Namibijské atletky přišly o olympiádu, cítí diskriminaci |
A přestože kupříkladu atletické hvězdy Christine Mboma a Beatrice Masilingi pociťují v zákazu formu diskriminace, slova fyzioterapeutky potvrzuje i půlkařka a několikanásobná mistryně České republiky v bězích Lenka Masná, která aktuálně zastává pozici vedoucí trenérky Resortního sportovního centra - Centra sportu Ministerstva vnitra.
„Při své vlastní závodní kariéře jsem pocítila, že vyšší hladina testosteronu u ženy je obrovská výhoda. Nejednou jsem startovala s Caster (dvojnásobná olympijská vítězka Caster Semenyaová, které bylo v roce 2019 zakázáno startovat právě kvůli vysoké hladině testosteronu - pozn. aut.) na 800 metrů a zažila, jak je pro ni snadné atakovat hranici dvou minut,“ uvedla pro Lidovky.cz Masná. Podle ní tyto sportovkyně mají jiný organismus než ostatní ženy sportovkyně, a tím pádem soupeření ve sportu nemůže být rovnocenné, ačkoliv ony samy za to nemohou.
„Myslím si, že by tyto sportovkyně neměly soutěžit s ostatními. Bohužel vždy na jedné ze stran vznikne křivda,“ zakončila Lenka Masná, která startovala například na olympiádě v Londýně v roce 2012 či na mistrovství světa v atletice v Moskvě.
S jejím názorem se pak ztotožňuje i člen trenérské rady Jan Pernica, který oroduje za to, aby byla hranice ženské kategorie jasně vymezena a přirozená hladina testosteronu hlídána. „Souhlasím s rozhodnutím Olympijského výboru, respektive Světové atletické federace. Ač je mi líto sportovkyň, kterých se toto pravidlo dotýká, respektive které musí uměle snížit hladinu hormonů ve svém těle pro účast v závodě nebo se danému pravidlu nepodrobí a soutěže se nezúčastní. Přesto se domnívám, že je toto pravidlo nutné, aby ostatní ženy měly motivaci ve své kategorii závodit navzdory normální hladině hormonů,“ uvedl pro Lidovky.cz Pernica.
Výhodu mají i transgenderové atletky
Není to však totiž jen aktuální hladina testosteronu, která je podle fyzioterapeutky Novákové jasnou výhodou oproti ostatním sportovkyním.
První transgender sportovkyně míří na olympiádu do Tokia. Kritici rozhodnutí mluví o velké nespravedlnosti |
„Testosteron působí na rostoucí organismus samozřejmě již v pubertě, takže chlapec vyrůstající a trénující s plnou podporou mužských pohlavních hormonů v pubertě a časné dospělosti, získává ohromnou výhodu, kdy „staví“ svůj pohybový systém s podporou testosteronu, který dává jasnou výhodu ve smyslu síly, rychlosti a i vytrvalosti,“ řekla Nováková s tím, že i v případě, kdy dojde k přeoperování a aktuální hladina hormonů je uměle snížena, sportovec či sportovkyně má výhodu již vystavěného základu pro další trénink.
A přestože to není pouze o testosteronu, ale například genetických předpokladech či náročném tréninku, je podle vedoucí katedry fyzioterapie vyšší hladina testosteronu jakýmsi „esem v rukávu“, které dokáže „přebíjet“ ve vzájemném porovnání i zcela špičkové sportovkyně.
