Moderní hala pro více než šest tisíc tisíc diváků, též svědek stříbrných medailí českých basketbalistek z nedávného mistrovství světa, tak možná zůstane bez hokeje. Jak by to její chod poznamenalo?
V roce 2009 se konalo v KV Areně, která patří městu, 44 akcí, z toho 29 sportovních. Hokejisté v ní sehrají 26 zápasů jen v základní části soutěže. Pro zajímavost – v únoru spatří aréna tři nehokejové akce. Koncert skupiny Abbagain, jednu lední a jednu taneční show. V březnu je to akce jediná – taneční show.
Činovníci KV Areny, s. r. o., včera nebyli k zastižení, aby odpověděli, jak si hala povede bez hokeje, pro který byla postavena především.
Je zřejmé, že by zůstala nevyužitá. „Hokej je alfa a omega činnosti arény, jednání s představiteli města probíhají,“ říká generální manažer karlovarských hokejistů Miroslav Vaněk. „Doufám, že se dohodneme do 15. února, kdy má zasedat zastupitelstvo,“ dodává.
Kaderka by rád pod střechu Podobné patálie netrápí tenisový areál v Praze na Štvanici, byť se na jeho centrálním dvorci už nehrají zápasy Davis Cupu a Fed Cupu.
„První kola se hrají v únoru, resp. březnu. Další kola sice začátkem léta, ale při domácích zápasech musíme plnit přání hráčů, kteří si vybírají rychlé povrchy, nikoli antuku,“ přibližuje šéf tenisového svazu Ivo Kaderka, podle něhož je areál patřící svazu využitý mladými i dospělými tenisty včetně reprezentantů celý rok. „Na hlavním dvorci je přes zimu vytápěná nafukovací hala, v květnu se zde uskuteční Prague Open pro muže i ženy,“ doplňuje.
Areál otevřený v roce 1986 stále patří k těm moderním, přesto Kaderka přiznal svůj sen. „Chtělo by to vybavit centrální dvorec s ochozy pro sedm tisíc diváků zatahovací střechou a novým pláštěm, abychom stavbu zachovali pro další generace. Víte ale o někom, kdo by nám na to dal tři sta milionů?“
Zato Strahov! Někdejší spartakiádní, nyní Masarykův stadion, který kdysi co do počtu míst předčil i slavný Maracaná, už léta chátrá, ale je památkově chráněný.
Zbourat? Nezbourat? Odborníci se přou, všechno navíc komplikuje majetková struktura kolosu. „Pozemek patří magistrátu, východní tribuna s využívaným bazénem zase ČSTV. Spodní část západní tribuny, v níž ČSTV sídlí, je magistrátu, horní část ČSTV. Jižní a severní oblouk vlastní magistrát,“ říká Monika Bezděková z ČSTV.
Jen vzpomínkou na spartakiády však monstrum nezůstalo, na ploše sídlí středisko fotbalové Sparty s několika hřišti s umělým trávníkem. Brněnská patálie Na slavné fotbalové zápasy už jen vzpomínají tribuny brněnského stadionu Za Lužánkami. Tento pamětník úspěchů týmu Zbrojovky je v ruinách, na ligu se už řadu let chodí na podstatně menší Městský stadion v Srbské ulici. „Existuje projekt nového stadionu, ale v současné ekonomické situaci není možné, aby to leželo jen na městě. Do budování díla za 1,6 miliardy korun by musel vstoupit i stát,“ míní Pavel Žára, mluvčí brněnského magistrátu.
„Třeba se dočkám,“ doufá legenda brněnského fotbalu a nyní prezident Zbrojovky Karel Jarůšek, podle něhož v prosinci roku 1979, kdy se v ochozech ještě mohlo stát, přišlo na zápas Poháru UEFA se Standardem Lutych k 60 tisícům fanoušků. „To se to hrálo,“ zasní se.
Paradoxy pod můstky V paradoxní situaci se ocitli čeští skokani na lyžích. Můstek na Ještědu byl sice za velké peníze pro MS 2009 zrekonstruovaný, ale reprezentanti musí za tréninky platit.
„Přijde mi hloupé utrácet ze státních prostředků patnáct nebo sedmnáct eur na skokana za jediný trénink. Tak jsme našli náhradu, která se vyplatí. Spíme v sídle Dukly Liberec, přes den trénujeme v německém Klingenthalu a večer se vracíme do Liberce,“ krčí rameny Leoš Škoda, šéf skokanského úseku svazu lyžařů. Podobná situace je s můstkem v Harrachově. „Tam zase musíme platit lidem, aby nám jej upravili,“ dodává Škoda.
Dva špičkové můstky se tak kromě závodů Světového poháru nevyužívají. Loňské letní mistrovství republiky se uskutečnilo v italském Predazzu a zimní v Klingenthalu.
***
Sportovní stánky a jejich využití
Tenisový areál na Štvanici Každoroční turnaje budou letos pokračovat, trénují zde kategorie mládeže i dospělých včetně reprezentantů. Ideální by bylo zastřešení centrálního kurtu, na to ale nejsou peníze.
Stadion Evžena Rošického Strahovský stánek pro téměř 20 tisíc diváků, dějiště atletického ME 1978, slouží především atletům. Největším podnikem je zde každoroční mítink Praga Academica, jednou za několik let mistrovství republiky, rok co rok extraliga družstev. Fotbalisté ČR zde naposledy hráli v roce 2004.
Skokanské můstky Známý harrachovský „mamut“, jeden z pěti takových na světě, je jednou za několik let dějištěm MS v letech, nedávno tam byl závod SP. Horší je situace s menším můstkem nebo tím na Ještědu. Skokani musí za tréninky platit, vyplatí se jim trénovat v německém Klingenthalu.
Vodácký kanál v Brandýse Někdejší ráj vodních slalomářů na Labi je sice stále základnou vodáků Dukly, která se spolu s USK Praha zásadně podílí na reprezentaci, trénovat ale jezdí jinam. Kanálem kvůli sporům s majitelem pozemků, který je dostal v restituci, od roku 1993 neproudí dostatek vody.
KV Arena Nad hokejovým využitím moderní karlovarské haly otevřené v roce 2009 visí otazník. Místní klub je ve sporu s městem kvůli snížení dotací a zároveň vysokému nájmu, hrozí odchod klubu jinam i prodej extraligové licence.
Masarykův stadion na Strahově Budoucnost nejistá, spartakiády už přes dvě desetiletí patří minulosti. Uprostřed zchátralých tribun pro více než 220 000 tisíc diváků nyní sídlí středisko fotbalové Sparty s několika hřišti s umělým trávníkem.
