OSTRAVA Lidé na severu Moravy a ve Slezsku znovu snížili spotřebu pitné vody. Proti roku 1996 téměř o čtvrtinu. Dnes například každý Ostravan v průměru spotřebuje 107 litrů vody denně.
„Myslíme si, že spotřeba se bude dál snižovat někde ke 104 litrům na den. To už se blížíme k hygienickému minimu,“ říká generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací Antonín Láznička, Podle něj to ale nesouvisí s ekonomickou krizí. Spotřeba vody klesá od roku 1989, kdy stával metr kubický pitné vody osmdesát haléřů. Dnes se jeho cena bez započtení stočného pohybuje okolo osmadvaceti korun.
Pokud by ale měli vodohospodáři zaznamenávat dopady krize, ve spotřebě vody to není. A to ani u velkých podniků na Ostravsku, z nichž některé propouštějí zaměstnance a snižují objem výroby. „Pečlivě monitorujeme našich dvacet největších odběratelů a žádné podstatné změny nečekáme,“ říká Láznička. Přesto prý slovo krize kolem vody nyní často padá. „Řada firem se na krizi vymlouvá a žádá prodloužení doby splatnosti faktur. Přitom nejsou krizí nijak ohroženy. Jen zkoušejí, co slovo krize unese,“ dodává vodohospodář.
Voda nemá odběr, odborníci řeší, co s ní Odborníci tak paradoxně musejí hledat využití pro vodu, kterou nespotřebují obyvatelé Ostravska a jeho průmysl. Vodárenské společnosti tak například hledají kontakty s odběrateli v Polsku.
Například společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, která vodu dodává do příhraničního města Jastrzebie Zdrój, se předloni dohodla na dodávkách pro další obec Lesza Górna. K dosažení hranice stačilo vybudovat čtvrt kilometru dlouhé potrubí. Další radnice mají zájem dohodu uzavřít.
Využití však potřebují i přehrady, které ztrácejí charakter klasických vodárenských nádrží. Příkladem je Slezská Harta na Bruntálsku, která vznikla především kvůli těžkému průmyslu v Ostravě, který měla zásobovat vodou. Stavět se začala v roce 1987 a dokončení se dočkala až v roce 1997 jako vůbec poslední takové vodní dílo v zemi. Průmysl na Ostravsku se však od té doby natolik proměnil, že vodu ze Slezské Harty prakticky nepotřebuje. Vodní nádrž tak slouží spíše jako jakási pojistka a dodnes o ní s vděkem mluví svědci povodní z roku 1997. Bez Harty by zejména Opavsko mohlo být tehdy zaplaveno ještě ničivěji.
Dvanáct let od povodní přicházejí na dnes polozapomenutou Hartu agentury, které chtějí spolu s místními obcemi jako Razová, Roudno nebo Leskovec nad Moravicí vytvořit z Harty turistickou oblast. „Kolem Harty ale často chybí i základní infrastruktura. Jednoduše řečeno jde o to, přivést cesty k vodě,“ říká Jaromír Piskoř z agentury Misgurnus, která s obcemi na přeměně přehrady spolupracuje.
Vodohospodáři ale režim přehrad jen tak nezmění Zatímco Slezská Harta se lidem více otevře, další nádrže zůstávají zdrojem pitné vody. Povodí Odry letos začne s úpravami přehrady Šance v Beskydech. Tato vodní nádrž nad obcí Ostravice byla postavena v šedesátých letech a slouží jako zdroj pitné vody pro Ostravsko. Koupání je v jejích vodách přísně zakázáno. Přehrada má být přebudována tak, aby vyhovovala novým evropským standardům. Zvýší se koruna hráze, rekonstruovány budou i vlnolamy nebo komunikace na hrázi. Vše to má stát 640 milionů korun. Povodí Odry zahájí stavební úpravy letos, hotovo má být za dva roky.
Nejvíce rušno však lze předpokládat kolem přehrady, která je zatím jen na papíře. V Nových Heřminovech na Bruntálskou mají být již v květnu vykoupeny první domy, které stavbě padnou za oběť. Podle generálního ředitele Povodí Odry Ivana Pospíšila odhadují cenu stavby na dvacet miliard korun.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
