V současné době lékaři zpevňují komplikované zlomeniny pomocí šroubů z titanu nebo ze speciální kobaltové slitiny. Když kost sroste, musí pacient na druhou operaci, protože je nutné šrouby vyjmout.
Druhému zákroku by bylo možné se vyhnout, kdyby se používal kovový hořčík. Ten se totiž v lidském těle rozkládá a látky, které při tom vznikají, dokáže organismus vyloučit ledvinami a močí.
Ovšem je nutné dosáhnout toho, aby se hořčík rozkládal přibližně stejnou rychlostí, jakou srůstá kost. Zároveň je nutné zvýšit pevnost kovového hořčíku. Tyto problémy řeší vědci na celém světě a na výzkumu se podílí také naše pracoviště.
Jednou z možností je přidat do hořčíku další kovy a vytvořit tak slitinu. Tyto přidané kovy učiní hořčík pevnějším a chemicky a biologicky odolnějším a tím jeho rozklad zbrzdí. Přidané kovy však nesmějí být pro lidský organismus toxické, čímž se výběr zmenšuje.
V poslední době se zdá, že se naše pracoviště blíží k cíli. Již jsme vyvinuli hořčíkové slitiny, které se rozkládají výrazně pomaleji než čistý hořčík. Rovněž jejich pevnost značně převyšuje pevnost čistého kovu. K tomu, aby bylo možné z těchto slitin vyrábět šrouby a dlahy pro fixace zlomenin, je nezbytné přejít od laboratorního chemického testování v umělých roztocích, simulujících tekutiny v těle, k testování biologickému.
Cesta k cíli tedy potrvá ještě několik let, avšak vědecké týmy u nás i v zahraničí postupují velmi rychle. V budoucnu tak mohou být pacienti ušetřeni náročných a bolestivých lékařských výkonů. Použití hořčíkových slitin povede také k podstatnému snížení nákladů na operativní léčbu zlomenin.
O autorovi| DALIBOR VOJTĚCH, Autor je vedoucím Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha
