Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

Starší ročníky berou radnice útokem

Česko

Postavíme raději z městského rozpočtu skateboardový areál, nebo raději investujeme do domovů pro důchodce?

ČESKÉ BUDĚJOVICE Při pohledu na kandidátní listiny pro nadcházející komunální volby se zdá odpověď jasná. Kandidátkám totiž vévodí lidé, kterým je šedesát a více let.

Tato věková skupina je v rámci republiky vůbec nejsilnějších skupinou uchazečů o zastupitelská křesla. Šedesátníci a starší tvoří takřka 16 procent všech kandidátů, naproti tomu mladí lidé ve věku od 25 do 29 let se na kandidátkách podílejí jen necelými sedmi procenty.

I když by se vysoký podíl šedesátníků dal částečně vysvětlit tím, že v Česku je 6800 obcí a starší lidé kandidují zejména na malých vesnicích, což statistiku trochu zkresluje, z hlediska věkového složení kandidátek je trend patrný.

Ve volbách v roce 1994 se ucházelo o hlasy 12 procent lidí, kteří překročili šedesátku, což tuto věkovou skupinu řadilo až na čtvrté místo v pořadí. Od té doby se ale podíl kandidujících „důchodců“ rok od roku zvyšuje až na dnešních 16 procent. Někteří politologové to vysvětlují jednoduše. Navzdory proklamacím o nutné obměně čerstvé politické krve se starým politickým matadorům z radnic příliš nechce.

„Ta statistika mimo jiné hovoří o tom, že kdo se dostal do zastupitelstva třeba po čtyřicítce, chce v politice zůstat a nemá zájem na tom, aby ho někdo vystřídal,“ řekl LN politolog Jan Bureš, který sám kandiduje v komunálních volbách.

Na druhou stranu podle něj mladí lidé příliš netouží stát se komunálními politiky, protože mají pocit, že se jich tato politika na rozdíl třeba od celostátní tolik netýká. „Přemýšlejí více ideologicky, třeba na levici či na pravici, více je proto oslovuje třeba kampaň v parlamentních volbách,“ domnívá se Bureš.

Podle statistických čísel to každopádně vypadá, že se zastupitelstva obcí a měst v brzké budoucnosti stanou doménou lidí v důchodovém věku. V roce 1994 kandidovalo za různé strany v komunálních volbách 20 000 šedesátníků a starších, což představovalo na kandidátkách dvanáctiprocentní podíl. Letos se bude o hlasy voličů ucházet přes 32 000 uchazečů z nejstarší věkové skupiny, tedy o třicet procent víc než před šestnácti lety. Celkový podíl šedesátníků na kandidátkách už je šestnáctiprocentní, tedy nejvyšší ze všech věkových kategorií. Na druhém místě figurují lidé mezi 35 až 39 lety (14,8 procenta). Tradičně nejstarší politickou stranou alespoň v komunální politice přitom zůstávají komunisté. Šedesátníci tvoří takřka polovinu (46,76 procenta) všech kandidátů KSČM pro nadcházející komunální volby, zatímco v roce 1994 to bylo jen 24 procent. Průměrný kandidát komunistů „zestárl“ od té doby o pět let. V roce 1994 mu bylo 50, letos 55. Komunisté se v letošních volbách mohou pochlubit i vůbec nejstarším kandidátem. Stanislav Spáčil kandiduje ve věku 102 let za KSČM v Křenovicích u Slavkova. „Je pořád vitální, jezdí na kole. Myslím, že zastupitelem už jednou byl, ale někdy po válce,“ řekl LN starosta Křenovic Jaromír Konečný.

Ani pravicové strany ale v komunální politice nemládnou. Průměrnému kandidátovi ODS v roce 1994 bylo 41 let, letos překročil pětačtyřicítku. Celkový podíl šedesátníků na kandidátkách občanských demokratů se od té doby zvýšil takřka trojnásobně. Také nové strany politického spektra ale na mladé tváře příliš nesázejí. Věci veřejné, které se v Poslanecké sněmovně chlubí plejádou mladých dam po dvacítce, nasadily do komunálních voleb kandidáty s průměrným věkem 41,5 roku, o necelý rok mladší je průměrný kandidát TOP 09.

***

POLITICKÁ DLOUHOVĚKOST

Komunální volby Letos se přihlásilo 111 stran a hnutí, což je o dvacet více než před čtyřmi lety. Vzrostl i počet kandidujících na 208 300, většina z nich jsou nestraníci. Nejsilnější věkovou skupinou jsou lidé nad 60 let, o hlasy voličů se jich uchází více než 32 000, v přepočtu to je takřka každý šestý uchazeč na kandidátkách. Ještě před šestnácti lety přitom šedesátníci a starší byli až na čtvrtém místě mezi věkovými skupinami. Jejich podíl se ale s každými volbami zvyšuje. Oproti volbám v roce 1994 to je více než trojnásobný nárůst. Vůbec nejstarším kandidátem je 102letý Stanislav Spáčil z Křenovic na Vyškovsku, kandiduje za KSČM.

Johannes Rau

Pozdější německý prezident, silně věřící protestant, byl v letech 1969 až 1970 starostou Wuppertalu. Od roku 1978 se stal na 20 let premiérem spolkové země Severní Porýní -Vestfálsko.

Richard Michael Daley

Současný starosta Chicaga byl poprvé zvolen v roce 1989 a znovu zvolen v letech 1991, 1995, 1999, 2003 a 2007. Vítězstvím ve volbách v roce 2007 se zapsal do historie jako nejdéle sloužící starosta Chicaga v jeho historii. Překonal tak rekord svého otce, který byl starostou od roku 1955 do své smrti v roce 1976.

Robert Carlyle Byrd

Nejstarší a nejdéle sloužící americký senátor, demokrat Byrd, zemřel letos v červnu ve věku 92 let. Američané jej poprvé vyslali do Kongresu v roce 1952. Tehdy ho zvolili do Sněmovny reprezentantů. Od roku 1958 ho voliči v Západní Virginii vysílali jako svého zástupce do Senátu, kde strávil 51 let.

Jan Kasal

Kdysi čelný představitel KDU-ČSL, v jejímž dresu byl opakovaně v letech 1990 až 2006 zvolen poslancem. Posledních osm let zastával dokonce funkci místopředsedy sněmovny. Po květnovém volebním debaklu lidovců, strana se poprvé po 91 letech nedostala do sněmovny, plánuje osmapadesátiletý Kasal pokračovat v politické kariéře v Senátu. Do horní komory kandiduje v nadcházejících podzimních volbách s podporou Věcí veřejných.

Zdeněk Bína

Dlouhých 38 let vedl Bína obec Krahulčí na Vysočině. Starostovské křeslo přenechal letos osmaosmdesátiletý doyen tamější politiky nástupci teprve před čtyřmi lety, sám přesto nadále pomáhal v zastupitelstvu - jako šéf rozpočtového výboru. Do zastupitelstva se hlásil i pro letošní volby, bohužel před třemi týdny zemřel.

Theodor „Teddy“ Kollek

Byl starostou Jeruzaléma v letech 1965 až 1993. Úřad jeruzalémského starosty zastával v celkem šesti funkčních obdobích a byl pětkrát opětovně zvolen, a to v letech 1969, 1973, 1978, 1983 a 1989. Během jeho funkčního období se Jeruzalém proměnil v moderní město, zvláště po jeho sjednocení v roce 1967. Podle deníku The Jerusalem Post si vybudoval označení „největší budovatel Jeruzaléma od dob Heroda Velikého“.

Navzdory proklamacím o nutné obměně čerstvé politické krve se starým politickým matadorům z radnic příliš nechce

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!