PRAHA Cena za vylepšení platů státních zaměstnanců a dotací pro zemědělce, které do rozpočtu prosadila hlasovací koalice Jiřího Paroubka, může být výrazně vyšší, než se zdá.
Pokud by agentury kvůli prohloubení schodku snížily zemi rating, budeme muset zaplatit navíc přinejmenším dalších pět miliard na úrocích ze státních dluhů. Pro investory bude Česko ze dne na den rizikovějším dlužníkem, kterému budou ochotni půjčit jedině za vyšší cenu. Před pádem ratingu už varoval ministr financí Eduard Janota.
Ratingové agentury jsou momentálně ve střehu a každé zhoršení důvěryhodnosti rychle trestají. Už snížily hodnocení Řecka a varovaly Španělsko. Snížení ratingu o jeden stupeň by podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singra zvedlo úroky o 0,2 procenta. To je ale jen první okamžitá reakce. „Pak bychom celkově jen na úrocích ze státních dluhů příští rok zaplatili přes 85 miliard korun,“ říká ministr financí Eduard Janota. Ještě před třemi lety to přitom bylo „jen“ 40 miliard.
Jenže Singrův odhad je ještě velmi konzervativní. Řada ekonomů čeká, že úroky by bezprostředně mohly stoupnout až o 0,5 procenta a rychle by přišel další vzestup. Pak by jen úroky ze státních dluhů rychle vystoupaly ke 100 miliardám. „Úroky navíc mohou velmi stoupnout i bez horšího ratingu,“ varuje Janota.
Investory víc než 12 miliard, o které Paroubkova hlasovací koalice prohloubila schodek, znervózňuje, že je to další příklad chaosu a neochoty českých politiků rostoucí státní dluhy řešit. A rychle si je mohou zařadit vedle Řeků a Španělů, které vyššími úroky trestají za stejnou neschopnost.
Viceguvernér Singer upozorňuje, že obrovské schodky nemáme kvůli hospodářské krizi a nezbavíme se jich automaticky po jejím konci. „Stát dlouhodobě utrácí o 5 procent HDP, tedy zhruba o 180 miliard víc, než si může dovolit,“ říká Singer.
Pokračování na straně 13
Dokončení ze strany 1
Zvyšovat daně z příjmu nechce ani profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar. „Více bych zdanil spotřebu obyvatel a naopak bych se zasadil o snížení daňové zátěže pracovníků,“ řekl včera Švejnar v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
Kromě zvyšování příjmů státního rozpočtu se politici chtějí zaměřit i na výdajové škrty. Jednou z oblastí, která by v budoucnosti mohla zaznamenat změny, je například stavební spoření. To představuje pro státní kasu významnou zátěž. Jen v letošním roce se totiž na podporu tohoto spoření vyplatí zhruba 13 miliard korun. Proto se chce ministr financí Eduard Janota zasadit o další snížení státního příspěvku ke spoření.
Všechna tato opatření chce Janota zformulovat v novém návrhu na úspory ve státním rozpočtu. „Pochopitelně o tom (návrhu na úsporná opatření) uvažuji, protože takto pokračovat nemůžeme,“ řekl Janota. S velkým úspěchem však nepočítá. Jeho případný úsporný návrh totiž zřejmě nemá moc šancí na realizaci, protože politici nebudou chtít před nadcházejícími sněmovními volbami sdělovat lidem nepopulární opatření.
