Nelíbí se jim, že jim vláda chce snížit o deset procent platy a zavést ještě další úsporná opatření.
Podle premiéra Petra Nečase (ODS) však pro vyhlášení stávky nebyly splněny všechny zákonné podmínky. „Já osobně si myslím, že nebyly naplněny všechny atributy pro správnost této stávky,“ řekl Nečas v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce s odkazem na právnické rozbory. Dodal ale, že tento svůj názor nepovažuje nyní za směrodatný. Nechce prý dál zvyšovat politické či sociální napětí. Nečas: Chce to zpřesnit právní podmínky pro vyhlášení stávky Zákonnost stávky definované jako protestní zpochybnil také ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) v televizi Prima. „Stávkovat je možné pouze v souladu se zákonem a zákon o kolektivním vyjednávání to vymezuje jasně,“ uvedl Drábek.
Podle této právní normy je stávka „krajním prostředkem ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy“. S tím však šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil nesouhlasí. „Stávkovat se dá i podle ústavy a nemá to nic společného s kolektivním vyjednáváním,“ prohlásil.
Kritika na hlavu vlády za to, že nedokázala odvrátit hrozbu stávky, se snesla z řad opozice. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka konstatoval, že Nečasův kabinet nevyslal žádný signál o tom, že by se chtěla dohodnout se zástupci zaměstnanců na kompromisu.
Odborům tudíž podle Sobotky nezbylo nic jiného než „zoufalý krok“ v podobě stávky.
Nečas se v reakci na to zamýšlel, zda by nebylo vhodné zpřesnit zákony, které vyhlášení stávky řeší. Podle něj totiž současná právní úprava umožňuje pružný výklad a možnost vyvolání stávky v podstatě kdykoliv. „Je otázkou dalších debat, zda bychom neměli zpřesnit legislativu, která se týká vyhlašování stávky. Zda by tomu nemělo předcházet referendum členů, určité hlasování, zda si stávku přejí, protože takhle stačí pár odborářských funkcionářů, aby ji vyvolali,“ řekl Nečas.
