Některé západní země zvažují vyzbrojení libyjských povstalců, zároveň se objevují zprávy o tom, že mezi vzbouřenci operují stoupenci Al Kajdy a šíitské Strany Alláhovy – Hizballáhu. Svědectví z místa pak popisují povstaleckou armádu jako nesourodou směs mladých lidí, studentů a intelektuálů, zlaté mládeže i obyčejných dobrodruhů. V každém případě jako zcela chaotické a neřiditelné uskupení ignorující jakékoliv velení i politickou autoritu.
Co bude, až tato podivná koalice dobude Tripolis a převezme vládu nad Libyí? Jak naloží vzbouřenci se zbraněmi, které během povstání získají a jejichž používání si (k radosti probuzeného ega) osvojí? Omezí se na střelbu do vzduchu, která je – soudě dle televizních záběrů – zatím asi nejoblíbenější činností mnoha povstalců? Střelba do vzduchu je vůbec na Blízkém východě oblíbeným způsobem, jak vyjádřit radost či smutek. Pro nás na Západě, kde je držení střelných zbraní přece jen limitováno, může být alespoň předmětem fyzikálních úvah – například: Je padající kulka člověku nebezpečná?
Svědectví o síle této tradice mi poskytl přítel, který navštívil před několika lety násilnostmi zmítaný Bagdád. K ruce dostal ochránce vybaveného kalašnikovem.
„Člověk se cítí nějak líp a víc jistě,“ psal mi. Bohužel hned následující den zvítězil Irák ve finále fotbalového mistrovství Asie nad Saúdskou Arábií (1:0, brankou Júnise Mahmúda), což přítelův ochránce oslavil – jak jinak – nadšenou a hlavně dlouhotrvající střelbou do vzduchu. Když poté vyprchala jeho euforie, zjistil, že vyplýtval všechny náboje a nové bez zdůvodnění nedostane.
Co je vlastně cílem operace Úsvit Odyssey? Pouhá ochrana civilního obyvatelstva? Chtějí útočící spojenci zabránit Kaddáfího jednotkám v obsazení měst, jež dosud ovládají povstalci? Nebo se pokoušejí vyčistit rebelům cestu až k Tripolisu a fakticky je přivést k ovládnutí celé země?
Vojenské akce s nejasným či alespoň veřejně a nahlas jasně nedefinovaným cílem čelí od počátku riziku své budoucí interpretace. Jen obtížně se stávají válkami vítěznými, navíc jsou – alespoň občas – snadno morálně zpochybnitelné.
Dosažený efekt se zpětně často jeví jako nedostatečný (a celá operace tak jako vcelku neúspěšná; to když diktátor nepadne) a použité prostředky neadekvátně tvrdé (vzhledem k nejasně definovanému cíli, jímž může být v tomto případě třeba jen ochrana civilního obyvatelstva).
Útoku na Libyi hrozí, že bude s přibývajícím časem vnímán právě v těchto intencích.
O autorovi| DAN HRUBÝ, vedoucí magazínu Pátek LN
