Máte v oblibě stříbrné šperky a trápí vás jejich zašlý vzhled? Tak je vyčistěte. Že se vám do toho příliš nechce a namáhavé drhnutí hadříkem vás příliš neláká? V tom případě povolejte do svých služeb chemii, která velmi elegantně a také spolehlivě udělá všechnu práci za vás.
Podobně jako zlato má také stříbro mimořádné vlastnosti, kterých si lidé brzy povšimli. Je měkké a kujné, takže se dobře zpracovává, a navíc vyniká odolností vůči povětrnostním vlivům a vlhkosti. Je tudíž přímo předurčeno k použití ve šperkařství. V minulosti se z něj také často razily mince. Přes to všechno může i stříbro přijít o svůj lesk.
Zná to každý, kdo intenzivně nosí stříbrné šperky. Po čase jakoby zašednou až zčernají a je nezbytné je vyčistit. Na vině je tmavá látka, vytvářející se na jejich povrchu. Nazývá se sulfid stříbrný a vzniká reakcí síry se stříbrem. Sloučeniny síry jsou totiž obsaženy ve vzduchu, a tak jsou stříbrné předměty neustále vystaveny jejich zhoubnému vlivu.
Pokud chceme zašlé stříbro vyčistit, máme dvě možnosti. Ta první je poměrně namáhavá a zvláště v případě, že se jedná o členitý předmět, což šperky naneštěstí bývají, i málo efektivní. Spočívá v tom, že vrstvičku tmavého sulfidu stříbrného mechanicky odstraníme z povrchu například použitím jemného čisticího písku a kartáčku či hadříku. Tím ovšem přicházíme také o malé množství stříbra, neboť povrch předmětu doslova obrousíme.
Druhou možností je cesta chemického čištění. Je téměř bez práce, a navíc s mnohem lepším výsledkem. Připravte si dostatečně velkou misku, do níž se pohodlně vejdou všechny stříbrné předměty. Dále si nachystejte hliníkovou fólii (alobal) a kypřicí prášek do pečiva nebo jedlou sodu.
Dno misky pokryjte plátem hliníkové fólie, položte na ní čištěné předměty a misku naplňte vroucí vodou. Všechny předměty v misce musí být do vody zcela ponořeny a musí se dotýkat alobalu. Ihned poté rozmíchejte ve vodě jeden balíček kypřicího prášku nebo jedlé sody. Za okamžik začne být patrný čistící účinek této lázně a tmavá vrstvička na povrchu stříbrných předmětů pozvolna zmizí. Toto šetrné omlazení stříbra nemá na svědomí kypřicí prášek nebo soda, ale druhý kov v roztoku - hliník.
Pokud bychom porovnávali schopnost hliníku a stříbra vstupovat do určitých chemických reakcí, zjistili bychom, že je hliník o poznání reaktivnější. K této vlastnosti se přihlíží také při rozdělení kovů na ušlechtilé a neušlechtilé.
Zatímco zlato nebo stříbro patří mezi ušlechtilé kovy, jež jsou ceněny pro svou chemickou odolnost vyplývající z jejich nízké reaktivity, hliník je kovem neušlechtilým. Právě proto se slučuje se sírou snadněji než stříbro a dere se na jeho místo.
Avšak aby byly atomy síry přeneseny ze sulfidu stříbrného k atomům hliníku, je nezbytné vytvořit vhodné prostředí. To zajistíte přidáním kypřicího prášku nebo jedlé sody do roztoku (postačí jedno balení o hmotnosti cca 15 gramů). Tyto látky obsahují hydrogenuhličitan sodný, což je sloučenina, která se v horké vodě rychle rozpustí a její molekula se zároveň rozpadne na elektricky nabité fragmenty nazývané ionty.
Ucítíte zápach zkažených vajec Vzniklý roztok, označovaný jako tzv. elektrolyt, má mnohem vyšší elektrickou vodivost než čistá voda. To je pro přenos atomů síry ze stříbra na hliník velice důležité. Tato výměna totiž souvisí také s přenášením elektrického náboje a bez vhodného a dostatečně vodivého prostředí by probíhala jen obtížně. Vodivé spojení je zajištěno hned dvěma cestami - vzájemným kontaktem hliníkové fólie se stříbrem a elektrolytem.
Podstatné je i to, že kapalný elektrolyt snadno obklopí veškerý povrch čištěných předmětů. Reakce tohoto typu, ve kterých dochází k přenosu elektrického náboje (elektronů), nazývají chemici jako oxidačně-redukční a jsou na nich postaveny například baterie.
Ve výsledku jsou tedy atomy síry uvolněny ze sulfidu stříbrného a přeneseny k atomům hliníku, se kterými tvoří sulfid hlinitý. Na povrchu čištěného předmětu tudíž zůstane pouze čisté stříbro a předmět opět získá svůj původní lesk. Ani tato metoda ovšem není úplně šetrná. Atomy stříbra původně obsažené v sulfidu stříbrném sice zůstanou na povrchu vyčištěného předmětu, nikdy se už ale nestanou jeho pevnou součástí, a tak není velký problém tuto nepatrnou vrstvičku při leštění setřít.
Pokud v průběhu experimentu ucítíte nepříjemný zápach připomínající zkažená vejce, neděste se. Jedná se o plynný sirovodík, který v malém množství uniká z roztoku, kde vzniká z některých atomů uvolněné síry.
***
KLENOTY V KUCHYNI Alobal a kypřící prášek nebo jedlá soda se najdou snad v každé domácnosti. Můžete je využít jako pomocníky při obnově zašlých stříbrných předmětů.
O autorovi| JAN PÍŠALA, Autor je chemik a pracuje ve Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně
