Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek, vodní slalomáři ověnčení stříbrem z olympiády v Pekingu, v těchto dnech míří na světový šampionát do Španělska.
PRAHA Horší už to být nemůže. S touto zvláštní vizí odjíždějí do španělského La Seu d’Urgell na mistrovství světa vodní slalomáři Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek.
Háček lodi Jaroslav Volf zmíněnou větu vyslovil s lehkou nadsázkou, přestože víkendové mistrovství republiky na Lipně jim před cestou na olympijský kanál asi sebevědomí zrovna nedodalo.
Stříbrný debl z olympiády v Pekingu a zlatý z pražského mistrovství světa z roku 2006 totiž, věren své letošní tradici, i na Čertových proudech minul jednu branku. Což znamenalo konec všech nadějí.
Volf se Štěpánkem tak mohli zapomenout na stupně vítězů a na šampionát míří s poněkud zvláštními pocity.
„Z mistrovství republiky ale neděláme vědu,“ mávl nad nevydařeným víkendem rukou zadák slavného deblu Ondřej Štěpánek.
Na Váňově skoku, jak se říká dramatickému místu pod lipenskou přehradou, kde napěněná zdivočelá voda padá kamsi do hlubin, jim rozhodčí napsali 50 trestných vteřin za neprojetí branky.
„Neměli pravdu, tu branku jsme projeli,“ tvrdí pevně Štěpánek. „Sice jen taktak, ale byli jsme v ní. Doopravdy. A mimochodem dost lidí nám potvrdilo, že pravdu máme my, a ne rozhodčí.“
Volf se Štěpánkem prožívají zvláštní sezonu, v níž až příliš často při závodech míjejí branky a tím si motají oprátku. Ze tří závodů Světového poháru jim vyšel jediný. Finálový v Augsburgu, kde skončili třetí. Jinak malér na malér.
„Možná vše souvisí se změnou pravidel,“ přemítá Volf. „Dříve se semifinálové a finálové jízdy sčítaly a naše, řekněme profesorské jízdy, dost často vycházely na stupně vítězů. Teď se jezdí víc vabank a nám se zkrátka stává, že o kousek občas branku mineme.“ Jezdit prý nezapomněli Jeho parťák Ondřej Štěpánek ale dál věří v sílu nejlepšího českého deblu. „Určitě jsme jezdit nezapomněli,“ povídá jednoznačně. „Od úspěchu k průšvihu ale bývá ve vodním slalomu nepatrný krůček.“
Umělý kanál v La Seu, kde se před 17 roky rozdávaly olympijské medaile, Volfovi se Štěpánkem ale prý příliš nesedí. „Voda tam neteče tak, jak bychom potřebovali,“ škrábe se na bradě Volf. „Člověk si na ní moc neodpočine... Ale co, každopádně chceme medaili.“
