Na platformě ruského internetového knihkupectví LitRes je 1984 nejoblíbenějším beletristickým dílem za letošní rok a druhým nejoblíbenějším napříč kategoriemi.
Děj románu se odehrává v blíže neurčené budoucnosti v zemi, kde totalitní vládci zbavují své občany veškeré svéprávnosti a vedou permanentní válku. Kniha vyšla v roce 1949 a Orwell přiznal, že předobrazem postavy Velkého bratra, který všechny sleduje, byl sovětský vůdce Josif Stalin.
V Sovětském svazu byla kniha až do roku 1988 zakázaná. Někteří spatřují podobnost obsahu díla i se současným děním v Rusku, které v únoru napadlo Ukrajinu, uvádí agentura Reuters.
Překladatelka nového vydání v ruštině Darja Celovalnikovová však vidí paralely s Orwellovým románem i jinde. „Orwellovi se ani v nejhorších nočních můrách nemohlo zdát, že na Západě nastane éra ‚liberálního totalitarismu‘ nebo ‚totalitního liberalismu‘ a že se lidé – oddělení, spíše izolovaní jedinci – budou chovat jako rozběsněné stádo,“ řekla Celovalnikovová v květnu nakladatelství AST.
K podobném závěru už v květnu přišla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ta označila za „globální lež“ obecně přijímanou interpretaci 1984 jako varováním před sovětským totalitarismem. Autor podle Zacharovové psal o soumraku liberalismu.
„Mnoho let jsme se domnívali, že Orwell popisoval totalitu, ale je to jedna z globálních lží. Orwell psal o konci liberalismu. Napsal, jak liberalismus zavede lidstvo do slepé uličky. Nepsal o Sovětském svazu, psal o společnosti, ve které žil, o krachu myšlenky liberalismu,“ řekla s jasným odkazem na Západ, který ruští představitelé včetně prezidenta Vladimira Putina líčí jako zkažený, nemorální a destruktivní.
Román se letos bestsellerem i v sousedním Bělorusku. Běloruské úřady poté jeho prodej zakázaly. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je často označován za „evropského diktátora“.
