K takovému závěru došla Světová zdravotnická organizace (WHO). Její odborníci ve spolupráci s afghánskou vládou přes tři roky zkoumali údajné pokusy ohrozit zdraví školaček, ale nenašli "žádný přesvědčivý důkaz nasvědčující úmyslnému travičství".
Za tuto dobu byly tisíce dívek převezeny ze škol do nemocnic, protože hromadně omdlévaly nebo zvracely. V posledních měsících, kdy takových případů přibývalo, byla vláda prezidenta Hamída Karzáího pod stále větším tlakem, aby proti údajným travičům zakročila. Útoky byly často připisovány Talibanu nebo jiným fundamentalistům, kteří se snaží zabránit tomu, aby dívky měly přístup ke vzdělání. Taliban odmítá, že by se pokoušel ohrozit zdraví dívek ve školách.
ČTĚTE TAKÉ: |
V souvislosti s údajnými otravami se mluvilo o otrávené vodě v nádržích ve školách či o použití nebezpečných plynů nebo tekutin. Mnoho dívek vypovědělo, že před tím, než se jim udělalo zle, cítily divný zápach.
Nicméně analýza WHO, jejíž autoři vyšetřovali 32 takových případů, vyvolává pochybnosti ohledně útoků proti dívkám navštěvujícím vzdělávací zařízení. Podle této zprávy vše nasvědčuje tomu, že nejde o otravy, ale o hromadné psychogenní onemocnění, tedy masovou hysterii. Incidenty zkoumal i dětský psycholog.
Otravu sice nelze zcela vyloučit bez dalších testů, ale po rozboru více než 200 laboratorních vzorků krve, moči a vody se nenašly důkazy o tom, že by někdo chtěl dívkám ublížit. Proti hromadné otravě hovoří podle The Telegraph i to, že jejími "oběťmi" se stalo jen několik učitelů.
"Nejistota ohledně příčin těchto případů a množící se fámy měly (v Afghánistánu) významný dopad na vzdělávání, zejména dívek," uvedla WHO. Podle odborníků, kteří se zabývají masovou hysterií, se už dříve tento jev objevoval v oblastech zasažených konflikty, kde přetrvává napětí a nejistota. Podobné případy byly v roce 1983 hlášeny z palestinských území nebo v roce 1989 z tehdy ještě sovětské Gruzie.
