Loňské léto bylo v Evropě historicky nejteplejším obdobím, když o 1,4 stupně Celsia převýšilo průměr období 1991 až 2020. Letní vedra a nedostatek sněžení podle zprávy vedly k tomu, že Alpy přišly o vrstvu ledu odpovídající objemu pěti kilometrů krychlových.
Sucho ovšem netrvalo jen v zimě, ale i v létě, což způsobilo problémy například zemědělcům či vodní dopravě. Dvě třetiny evropských řek měly loni podprůměrný stav hladiny a průměrná roční hodnota vlhkosti půdy byla druhá nejnižší za poslední půlstoletí.
„Zpráva důrazně upozorňuje na alarmující změny našeho klimatu, včetně nejteplejšího zaznamenaného léta v Evropě, doprovázeného vlnami veder ve Středozemním moři a rekordními teplotami v Grónsku,“ uvedl šéf služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo. Pochopení dynamiky evropského klimatu je podle něj klíčové pro snahu o zmenšení dopadů změn na evropský kontinent.
Extrémní jevy mohou mít podle klimatologů i negativní důsledky pro lidské zdraví. Například jižní Evropa podle zprávy loni zaznamenala nejvyšší počet dní, kdy byla vedra riziková pro zdraví. Uhlíkové emise z četných lesních požárů během letního období byly nejvyšší za posledních 15 let.
Zpráva unijní agentury hovoří i o dopadech loňského počasí na evropskou energetiku, která se i v důsledku ruské invaze na Ukrajinu snaží urychlit přechod k obnovitelným zdrojům. Fakt, že Evropa zaznamenala nejvíce slunečního záření za posledních 40 let, se pozitivně projevil na nadprůměrné produkci solárních elektráren. Naproti tomu suchozemské větrné elektrárny především v jižní a střední části Evropy produkovaly kvůli slabšímu větru méně elektřiny.
