Závěry summitu mají být také předloženy jako společná pozice těchto zemí na konferenci OSN o změně klimatu COP28, která se uskuteční koncem roku v Dubaji.
Podle serveru G1 má nová aliance podpořit země v dosažení cílů, které si stanoví ve svých národních strategiích. Například Brazílie chce ukončit odlesňování do roku 2030. Podle stanice CNN Brasil se stanovením společného data, což navrhovala Brazílie, nesouhlasily Guyana, Surinam a Bolívie.
Společné prohlášení podle agentury EFE obsahuje 113 bodů. Země mimo jiné chtějí spolupracovat na vytvoření společného fondu na podporu udržitelného rozvoje či na potírání zločinů proti životnímu prostředí.
Země také chtějí vytvořit společný fond pro mezinárodní dary, jejichž výnos půjde na projekty udržitelného rozvoje. Počítají s vytvořením společného centra pro potírání zločinů proti životnímu prostředí, které bude koordinovat národní policie osmi signatářských zemí. Dalším cílem prohlášení je posílit Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, které jsou státy členy.
 |
Země se také chtějí vyvarovat tomu, aby se amazonský prales dostal do „bodu zvratu“. To je situace, kdy by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by ho absorboval.
Prohlášení vyzývá rozvinuté země, aby dodržely svůj slib poskytovat ročně pomoc na ochranu klimatu ve výši 100 miliard dolarů. Peníze by měly dostat chudší státy a rozvíjející se ekonomiky, mezi které patří i státy zastoupené na summitu v Belému.
Jedním z hlavních bodů sporu byla podle agentura otázka těžby ropy. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra nestačí jen zastavit odlesňování pralesa. „Je nutné opustit fosilní paliva,“ uvedl Petro.
Naopak Brazílie by podle agentury EFE chtěla začít těžit ropu v ústí řeky Amazonky. Ropný průmysl je klíčový i pro další přítomnou zemi na summitu, Venezuelu, a s jeho rozvojem počítá také Guyana. V prohlášení se státy zavazují pouze ke konzultacím ohledně těžby v amazonském regionu. Spory mezi státy později popřel brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. „Nemáme odlišné postoje,“ řekl.
To, že se země nedohodly na společném datu pro konec odlesňování, kritizují ekologové. „Je to první krok, ale chybí konkrétní rozhodnutí, je to jen seznam slibů,“ řekl vedoucí jedné z brazilských ekologických organizací Marcio Astrini.
Amazonský summit v Belému je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce, jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Z hlav států amazonské oblasti dorazili lídři Kolumbie, Bolívie, Peru či Guyany Gustavo Petro, Luis Arce, Dina Boluarteová a Irfaan Ali. Venezuelu zastupuje viceprezidentka. Prezidenti Ekvádoru a Surinamu Guillermo Lasso a Chan Santokhi za sebe poslali jako zástupce ministry zahraničí.
Prioritou je zastavit odlesňování
Na amazonský summit byli pozváni i zástupci Indonésie, Konžské demokratické republiky a Konžské republiky, na jejichž území jsou rovněž velké tropické pralesy. Mezi pozvanými byla i Francie, do jejíhož departementu Francouzská Guyana Amazonie rovněž mírně zasahuje, a také Německo a Norsko, hlavní přispěvatelé takzvaného amazonského fondu.
Schůzky v Belému se zúčastnili i zástupci mezinárodních a regionálních institucí, například Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Meziamerické rozvojové banky (BID) či Nové rozvojové banky skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR), tedy banky, jíž od letoška předsedá brazilská exprezidenta a Lulova stranická kolegyně Dilma Rousseffová.
Amazonský prales se z asi 60 procent rozkládá na území Brazílie a Lula si jako jednu z priorit stanovil zastavení odlesňování, jež se výrazně zhoršilo za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Za sedm měsíců Lulovy vlády (od letošního ledna) se odlesňování v této oblasti ve srovnání s předchozím rokem asi o 42 procent snížilo. Podle Luly k tomu přispěla i opatření jeho kabinetu, například posílení hlídek proti ilegálnímu kácení a nezákonné těžbě nerostů.
Organizace Human Rights Watch před amazonským summitem vyzvala jeho účastníky, aby uvedli do praxe dohodu z Escazú (nazvanou podle kostarického města, v němž byla v roce 2018 podepsána). Pětadvacet zemí Latinské Ameriky a Karibiku se v ní zavázalo k ochraně životního prostředí, účasti veřejnosti na rozhodování o ekologických otázkách či k zajištění bezpečnosti ekologických aktivistů. Dohoda v platnost vstoupila v roce 2021, zatím ji ale ratifikovalo jen 15 zemí. Z účastníků amazonského summitu ji ratifikovaly jen Ekvádor, Bolívie a Guyana.
Snaha potlačit atmosféru Divokého západu
Amazonský deštný prales je označován za „zelené plíce“ planety, hraje totiž klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Povodí Amazonky, s rozlohou asi sedm milionů kilometrů čtverečních, je oblast s největší biodiverzitou na světě, roste v ní například asi 16 tisíc známých druhů stromů.
Vlády však prales historicky považovaly za oblast, kterou je potřeba kolonizovat a využívat s malým ohledem na udržitelnost či práva původních obyvatel, píše agentura AP. Nyní se právě tyto vlády snaží potlačit atmosféru Divokého západu vyznačující se porušováním lidských práv a ekologické kriminality, komentuje summit agentura.
Jak AP dále uvádí, Amazonský deštný prales přišel o více než 85 milionů hektarů, což je asi 13 procent jeho původní plochy. Zároveň se v oblasti rozšířil chov dobytka a pěstování sóji, kterým se věnují zejména osadníci evropského původu. Další hrozbou pro životní prostředí jsou také velké vodní přehrady, které se nachází zejména v Brazílii. V souvislosti s hornictvím a zaváděním ropných vrtů dochází ke kontaminaci vody a narušení životního stylu tamních domorodců.
Problematické je také dláždění cest za účelem snadnějšího přístupu do lesa a transport zemědělských produktů. Tyto silnice totiž využívají také lidé, kteří nelegálně těží dřevo a odlesňují za účelem vytvoření plochy pro farmaření. Zločinecké organizace se navíc rozšířily i díky korupci a laxnímu vymáhání práva, píše AP.
Samotný prales se rozkládá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních, na 60 procent je na území Brazílie, asi 13 procent v Peru a deset procent v Kolumbii, zasahuje i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.
