„Asi bych to nakonec vypustil i letos,“ říká s dobráckým úsměvem pětadvacetiletý José, který přišel volit v doprovodu své o rok mladší přítelkyně. „Vypustil bych to, protože nejsem registrovanej. A příští úterý už na to bude pozdě,“ vysvětluje. Koho bude volit, je nad slunce jasnější – pro dnešek na sebe totiž navlékl tričko se jménem Barack Obama.
Zatímco si povídáme, míříme k jednomu z několika okrsků, které jsou pro voliče otevřeny až do pátku. Je v centru Phoenixu, v jedné z budov patřících městu. Na žádné cedule či ukazatele ale cestou nenarazíme. José má jen přibližnou představu, kde se volí, i on se musí ptát. Nakonec do budovy vstupujeme postranním vchodem, který – jak praví nápis nad ním – využívají zaměstnanci městského soudu, jmenovitě porotci.
„Ti všichni volí Obamu“
V místnosti s několika přepážkami postává pár lidí, vesměs černochů a hispánců. „Vidíš?“ říká José. „Ti všichni budou volit Obamu.“ Na otázku, proč si je tím tak jistý, se jen začne hlasitě smát. Přesto není důvod o jeho slovech pochybovat. Řada lidí, kteří přišli volit v předstihu – a byli ochotni se o svém výběru bavit – skutečně sympatizovala s Obamou. Ostatně voličskou základnu demokratů tvoří od nepaměti hlavně rasové menšiny.
„Vážně nevídaná věc,“ uznale pokyvuje hlavou George, jeden z členů předvolebního štábu republikánského kandidáta Johna McCaina. „Jen tady v Arizoně tak letos odvolí na půl milionu lidí. Já mezi nimi,“ podotýká.
Půl milionu lidí, kteří by jinak k volbám nešli? „Možná že řada z nich doopravdy ne,“ uznává George. Na otázku, zda voliče táhne k předčasnému hlasování i McCain, pokrčí rameny a lakonicky odpovídá: „A proč by ne?“ Na argument, že pro Obamu se vyslovila většina voličů dotázaných v centru města, se jen usměje. „To ještě nic neznamená. Zkuste si zajít k volbám na okrsek někam na předměstí, tam bude situace opačná,“ dodává.
Na mysli má čtvrti s blahobytnými haciendami. Na pečlivě sestřižených trávnících před vjezdem do garáží se to tam modrá cedulemi se jmény McCain, Palinová.
George nicméně připouští, že většina republikánů v předstihu nevolí. Ti opravdu skalní půjdou k volbám až v úterý. „Je to pro ně svým způsobem svátek,“ dodává George.
Vrtkavá přízeň
Buď jak buď, v mnoha státech hlasovalo letos v předstihu rekordní množství lidí. Přesná čísla nejsou k dispozici, o rekordech se však už teď mluví například v Chicagu nebo v New Jersey. A zdá se, že stejně jako v Arizoně hlasují z větší části „nedisciplinovaní“ voliči, kteří jsou zvyklí nechávat všechno na poslední chvíli.
„Přesně to se mi posledně stalo,“ přiznává třicetiletá servírka Virginie. „Nemohla jsem dohledat všechny papíry, tak jsem se na to vykašlala.“ Tentokrát se rozhodla nenechat nic náhodě. „Bydlím sice jinde, ale v předstihu můžu odvolit kdekoliv,“ vysvětluje. „A tady to mám za rohem. Jezdím sem do centra každej den. Stačí, když si na pár minut odběhnu.“
Právě „nedisciplinovaní“ tvoří vrtkavou skupinu voličů, která se v průzkumech předvolebních preferencí staví za demokraty, ale když dojde na lámání chleba, zklamou. Stalo se to před osmi i před čtyřmi lety. Tehdy, podobně jako dnes, vedl v preferencích kandidát demokratů. Z vítězství se ale nakonec radoval republikán. Dnešní prezident George W. Bush.
Výběr zajímavých údajů spojených s
americkou prezidentskou kampaní
|
Prezidentská kampaň je letos nejdražší a nejdelší v historii USA - 71 procent Američanů věří podle průzkumu Gallupova ústavu ve vítězství demokratického kandidáta Baracka Obamy, úspěch jeho republikánského konkurenta Johna McCaina předpokládá 23 procent. - 150.000 dolarů (2,9 milionu korun) vydala Republikánská strana na ošacení, make-up a módní doplňky Palinové. |
