Podle agentury AP to oznámil Assange, kterého na americkou žádost upozornili provozovatelé Twitteru. Kromě informací o Assangeovi sháněli američtí vyšetřovatelé stejné údaje i o dalších osobách spojených s WikiLeaks: o islandské poslankyni Birgittě Jonsdottirové, o nizozemském hackerovi Ropu Gonggrijpovi a o americkém programátorovi Jacobu Applebaumovi.
Čtěte také |
Po Twitteru žádali vyšetřovatelé také korespondenci vojína Bradleyho Manninga. Ten je podezřelý, že stáhl z vojenské sítě desítky tisíc tajných diplomatických depeší a dokumentů o válkách v Afghánistánu a v Iráku, které později nabídl WikiLeaks. Pokud bude usvědčen, hrozí mu až 52 let vězení.
Vyšetřovatelé požádali Twitter o informace 14. prosince a internetová síť o tom později informovala dotčené uživatele. Agentury neupřesnily, zda Twitter požadované údaje vyšetřovatelům předal.
Google a Facebook zatím mlčí
Assange označil postup amerických vyšetřovatelů za šikanu. "Kdyby se íránská vláda snažila vynutit si informace o zahraničních novinářích a aktivistech, ochránci lidských práv z celého světa by se ozvali," prohlásil. Zakladatel WikiLeaks se také obává, že stejnou žádost o osobní informace mohly dostat i další sociální síť Facebook nebo internetový gigant Google.
Vyzval obě společnosti, aby ho na případný požadavek amerických vyšetřovatelů upozornily. Zástupci Facebooku ani Googlu se k Assangeově výzvě nevyjádřili.
Úniky WikiLeaksWikiLeaks loni publikoval desítky tisíc amerických vojenských dokumentů o válkách v Iráku a v Afghánistánu. Koncem roku také začal zveřejňovat americké diplomatické depeše. Údajně jich vlastní přes čtvrt milionu, na stránkách portálu se jich ale zatím objevilo přes 2000. Zveřejňování depeší ostře kritizovaly USA, ale i vlády jiných zemí. WikiLeaks začal mít po zveřejnění depeší potíže s fungováním. Přišel o prostor na serverech internetového knihkupectví Amazon.com i o svou původní adresu wikileaks.org. Přestalo s ním také spolupracovat několik společností, které zprostředkovávají platební styk on-line. |
