Nejnovější data jsou zatím posledním z údajů v řadě rekordů pro mořský led na tomto kontinentu. Každý rok v září dosahuje mořský led v Antarktidě svého maxima, v letech 1981–2010 činil průměr 18,71 mil. km2. Maximum z roku 2023 však bylo o 1,75 mil. km2 méně než dlouhodobý průměr a o 1 mil. km2 méně než předchozí rekordně nízké maximum z roku 1986. Informaci přinesl deník The Guardian.
Dr. Will Hobbs, vědec zabývající se mořským ledem na Tasmánské univerzitě v Hobartu, uvedl, že od letošního dubna bylo tempo růstu antarktického mořského ledu velmi pomalé. „Není to jen velká změna proti průměru, ale také v porovnání s předchozím rekordem,“ řekl. „Už v květnu bylo zcela zřejmé, že nás čeká něco mimořádného,“ dodal.
Hobbs upozornil, že úbytek mořského ledu v oblasti Rossova moře byl pravděpodobně způsoben větry, které tlačily led proti kontinentu a přinášely teplý vzduch. Ani počasí však nestojí za otázkou, proč došlo ke ztrátě ledu i v okolí zbytku kontinentu. Mořský led v Antarktidě prochází ročním cyklem, kdy v únoru dosahuje nejnižšího a v září nejvyššího množství.
Vědecká bariéra nepadla
Antarktický mořský led byl relativně stabilní až do roku 2016, kdy padlo nové rekordní letní minimum. Od té doby vědci pravidelně zaznamenávají další rekordní minima včetně toho z letošního února.
Hobbs uvedl, že podle jeho názoru ještě nepadla takzvaná vědecká bariéra, která by vědcům umožnila s jistotou tvrdit, že za rekordy může globální oteplování. „Úbytek mořského ledu je v souladu s prognózami klimatických změn,“ dodal vědec.
Informační a referenční centrum na podporu polárního a kryosférického výzkumu (NSIDC) uvedla, že úbytek mořského ledu od roku 2016 s největší pravděpodobností souvisí s oteplováním horní vrstvy oceánu.
„Existují určité obavy, že by mohlo jít o začátek dlouhodobého trendu poklesu antarktického mořského ledu, neboť oceány se globálně oteplují a míchání teplé vody v polární vrstvě Jižního oceánu by mohlo pokračovat,“ uvedlo středisko v aktualizované zprávě. Ariaan Purichová, klimatoložka specializující se na Antarktidu a Jižní oceán na Monash University v australské Wllingtonu, informovala, že svrchních 300 metrů Jižního oceánu kolem kontinentu je od roku 2016 znatelně teplejších.
„Pokud jde o to, proč je mořského ledu o tolik méně než kdykoli předtím v historii, tomu zatím pořádně nerozumíme, dodala. Mořský led také podle ní odráží sluneční energii zpět do vesmíru. „S jeho menším množstvím je větší část oceánu vystavena sluneční energii, což způsobuje další oteplování a další úbytek ledu,“ dodala. Podobně znepokojeni jsou i další vědci. „Obávám se, že takhle nízká hladina mořského ledu je budoucnost,“ uzavřela podle The Guardianu.
