Antarktický mořský led se každoročně zmenšuje na nejnižší úroveň koncem února, tedy během letního období na tomto kontinentu. Během zimy pak opět narůstá. Letos však vědci zaznamenali něco jiného. Mořský led se ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň. Ve skutečnosti je na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku vedení záznamů před 45 lety.
Někteří vědci označují tento jev za mimořádný – za něco tak vzácného, že je pravděpodobné, že se to stane jen jednou za miliony let – a snaží se zjistit příčinu.
Antarktida je odlehlý a komplikovaný kontinent. Na rozdíl od Arktidy, kde se mořský led v souvislosti se zrychlující se klimatickou krizí trvale snižuje, se mořský led v Antarktidě v posledních několika desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké, což vědcům ztěžuje pochopení toho, jak reaguje na globální oteplování. Od roku 2016 však začali pozorovat strmý sestupný trend.
„Antarktický systém byl vždy velmi proměnlivý. Tato úroveň variability je však natolik extrémní, že se v posledních dvou letech, ale zejména v letošním roce, něco radikálně změnilo ve srovnání s posledními nejméně 45 lety,“ řekl glaciolog Ted Scambos z Coloradské univerzity v Boulderu.
Úbytek mořského ledu ovlivňuje několik faktorů, včetně síly západních větrů v okolí Antarktidy, které jsou spojovány s nárůstem znečištění způsobeného oteplováním planety, uvedl Scambos.
„Součástí úvah, jak to vysvětlit, je také vyšší teplota oceánu severně od hranice Antarktického oceánu, která se mísí s vodou, jež je obvykle poněkud izolovaná od zbytku světových oceánů,“ řekl Scambos.
Bezprecedentní průběh této zimy může naznačovat dlouhodobou změnu pro izolovaný kontinent, řekl Scambos. „Je více než pravděpodobné, že se antarktický systém neobnoví tak, jako tomu bylo řekněme před 15 lety, po velmi dlouhou dobu do budoucna, a možná ‚nikdy‘,“ dodal.
Jiní jsou opatrnější. „Je to velká odchylka od průměru, ale víme, že antarktický mořský led vykazuje velkou meziroční variabilitu,“ řekla Julienne Stroeveová, vedoucí vědecká pracovnice NSIDC. „Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda je to nový normál, nebo ne,“ dodala.
Mořský led hraje zásadní roli. Nemá sice přímý vliv na zvyšování hladiny moří, protože již plave v oceánu, ale má nepřímé účinky. Jeho mizením zůstávají pobřežní ledové kry a ledovce vystaveny vlnám a teplým oceánským vodám, takže jsou náchylnější k tání a odlamování. Nedostatek mořského ledu může mít také významný dopad na jeho volně žijící živočichy, včetně krilu, kterým se živí mnoho velryb v regionu, a tučňáků a tuleňů, kteří jsou na mořském ledu závislí při krmení a odpočinku.
Obecněji řečeno, mořský led v Antarktidě přispívá k regulaci teploty na planetě, což znamená, že jeho zmizení by mohlo mít kaskádovité účinky daleko za hranicemi kontinentu. Odráží totiž přicházející sluneční energii zpět do vesmíru, a když roztaje, odhalí tmavší vody oceánů pod ním, které sluneční energii pohlcují.
V některých částech Antarktidy se již delší dobu projevují znepokojivé změny. Antarktický poloostrov, vřetenovitý řetěz ledových hor, který se vypíná ze západní strany kontinentu, je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na jižní polokouli.
V loňském roce vědci uvedli, že obrovský ledovec Thwaites – známý také jako „ledovec soudného dne“ – se v důsledku oteplování planety „drží zuby nehty“. Vědci odhadli, že pokud by se ledovec Thwaites zcela zhroutil, globální hladina moří by se mohla zvýšit přibližně o tři metry, což by zničilo pobřežní komunity po celém světě.
Rekordně nízká úroveň mořského ledu v letošní zimě je velmi alarmujícím signálem, uvedl Scambos. „V roce 2016 zaznamenala Antarktida první velký pokles mořského ledu. Od roku 2016 zůstává nízký a nyní se propadl na dno. Něco zásadního v obrovské části planety se najednou chová jinak, než jsme viděli za posledních 45 let,“ dodal.
