V metropoli Jerevanu, který zabíjení Arménů v roce 1915 na území současného Turecka označuje za genocidu, se na výročí masakrů obvykle pořádají průvody s pochodněmi k památníku na vrcholu hory.
  |
Tento popis událostí a připomínky masakrů po celém světě rozhněvaly Turecko, které popírá, že by zabíjení bylo systematické a organizované a že by představovalo genocidu. Zpochybňuje také arménské údaje o počtu obětí.
Arménská vláda vyzvala občany, aby v pátek nevyšli na pochod, ale posílali „esemesky“, promítané na památník. V noci na pátek také lidé měli ve svých domovech vypnout světla a zapálit svíčky a rozsvítit displeje mobilů směrem k památníkům. Když zazvonily zvony v kostelech, ulice a náměstí pohasly.
„Letos dostanou miliony lidí na celém světě příležitost zúčastnit se 24. dubna pochodu, který se uskuteční ve virtuálním prostoru,“ uvedl premiér Nikol Pašinjan v pátečním projevu k národu.
Turecko termín genocida odmítá, i když jej používají už tři desítky zemí - v České republice tak učinila Poslanecká sněmovna před třemi lety, o genocidě také opakovaně hovořil prezident Miloš Zeman. Podle historiků o život tehdy přišlo milion až půldruhého milionu Arménů. Turecko události z roku 1915 označuje za masakr, avšak vysoký počet obětí připisuje občanské válce a hladomoru. Podle něj tehdy zahynulo 300 000 až 500 000 Arménů a Turků.
