„V důsledku lokálních protiteroristických akcí, podniknutých ázerbájdžánskou armádou v Karabachu, bylo zničeno až přibližně 20 bojových vozidel pěchoty, asi čtyři desítky děl, okolo 30 minometů, dvě zařízení s protiletadlovými raketami a také šest stanic radioelektronického boje, které patřily arménským ozbrojeným silám,“ řekl v úterý mluvčí ministerstva obrany Anar Ejvazov.
Ázerbájdžánské jednotky podle něj útočí výlučně na vojenské cíle. „Civilní obyvatelstvo a civilní objekty nejsou našimi cíli,“ řekl podle agentury TASS. Ázerbájdžánské úřady podle agentury AFP také informovaly o dvou mrtvých civilistech v oblastech, které má Baku pod kontrolou.
Ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů, uvedl podle tiskových agentur ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan. Později uvedl, že z 16 lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na 7 000 lidí, napsala agentura AFP.
Představitelé proarménských sil také informovali o tom, že řada měst v Náhorním Karabachu, a to včetně správního střediska Stěpanakertu, je ostřelována. Podle serveru Meduza, který se odvolává na místní zdroje a válečné zpravodaje, ve Stěpanakertu nefungoval v úterý večer proud.
Strategickým cílem operace je zajistit úplnou svrchovanost Ázerbájdžánu nad vlastním územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Baku je podle Hadžijeva ochotné jednat s Armény z Náhorního Karabachu pouze tehdy, pokud se vzdají a složí zbraně a rozpustí neuznávanou karabašskou republiku, její orgány a instituce.
Demisi premiéra, vyzývají demonstranti
Na centrálním náměstí v Jerevanu se v reakci na dění v Náhorním Karabachu sešli demonstranti a požadují demisi premiéra Nikoly Pašinjana. Protestující v atmosféře rostoucího napětí začali házet lahve po strážcích, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti.
Účastníci skandují hesla jako „Nikol je zrádce!“ a „Hanba!“. Potyčky mezi demonstranty a policisty podle agentury propukly u ruského velvyslanectví a u sídla vlády.
„Začíná to vypadat hrozivě. Nespokojenost vyjadřuje už ne jenom část shromážděných, ale všichni. Znějí výzvy k útoku na sídlo vlády,“ řekl očitý svědek. V Jerevanu podle něj celkově panuje klid, napětí se koncentruje do středu města. Agentury nejprve odhadovaly počet demonstrantů na stovky, nyní na tisíce.
Ázerbájdžán v úterý zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu proti republice Arcach (arménský název pro neuznanou karabašskou republiku). Krátce předtím, než přišly zprávy o ostřelování Náhorního Karabachu, informoval o zahájení „lokální“ protiteroristické operaci v této oblasti.
Tu vysvětlil jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ázerbájdžánské agentury APA uvedlo, že při operaci se zaměří výhradně na armádní cíle.
Ukončete vojenské akce, zní z EU
Evropská unie vyzvala Ázerbájdžán, aby současné vojenské akce ukončil. „Je potřeba se okamžitě vrátit k dialogu mezi Baku a Armény v Karabachu,“ sdělil podle Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell a nabídl, že EU tento dialog zprostředkuje. Vyjádřil zároveň obavy, že nová eskalace by mohla vést k exodu obyvatel Náhorního Karabachu.
K ukončení bojů vyzvalo rovněž ruské ministerstvo zahraničí. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová kromě toho podle Reuters sdělila, že Ázerbájdžán uvědomil ruský mírový kontingent v Náhorním Karabachu jen několik minut před zahájením vojenských akcí. Ruští vojáci jsou v oblasti od konce války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v roce 2020.
„Hlavní je přesvědčit Jerevan a Baku, aby usedly za jednací stůl, a vyvarovat se obětí na životech,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury AFP.
Vedle Ruska se v konfliktu mezi Baku a Jerevanem dlouhodobě diplomaticky angažuje i Turecko. Prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý před Valným shromážděním OSN uvedl, že „podporuje kroky Ázerbájdžánu k zachování své územní celistvosti“. S Arménií nicméně podle Erdogana Turecko započalo proces k vybudování „sousedských vztahů“ a „normalizace“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil „co nejrozhodněji“ ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzívy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval „bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu“, uvedla agentura AFP.
Česko sleduje zprávy z bývalé Autonomní oblasti Náhorní Karabach s velkým znepokojením. Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá EU, návrat k reálnémá dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) September 19, 2023
K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které v sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. „Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý,“ zdůraznilo.
Baku v úterý v souvislosti se svým oznámením o protiteroristické operaci kritizovalo přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany reagovalo vyjádřením, že v regionu pravidelnou armádu nemá.
4. října 2020 |
