Úterní střety na hranici byly nejintenzivnější od ukončení loňského konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporný Náhorní Karabach. Jerevan a Baku se navzájem obviňují z vyprovokování úterních násilností.
Zatímco arménské ministerstvo obrany obvinilo ázerbájdžánskou armádu z ostřelování arménských pozic, ázerbájdžánská vláda viní Arménii z „rozsáhlé provokace“ na hranicích.
Válka za Kavkazem opět ožila, Jerevan volá do Moskvy o pomoc |
Boje ustaly večer poté, co intervenovala Moskva, která vyzvala obě strany, aby konfrontaci ukončily. Zatímco s ministry obrany hovořil telefonicky šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu, arménský premiér Nikol Pašinjan situaci probíral s prezidentem Vladimirem Putinem.
„Díky dohodě, jíž bylo dosaženo za ruské asistence, se situaci na arménsko-ázerbájdžánských hranicích povedlo stabilizovat,“ oznámilo ministerstvo obrany. „K 18:30 místního času (15:30 SEČ) je situace relativně klidná a palba byla přerušena,“ upřesnil resort.
Baku a Jerevan před rokem svedly šestitýdenní válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.
Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko |
Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na 7 000 obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Napětí však nevymizelo a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.
V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.
14. listopadu 2020 |
