„Pašinjan nemá politickou ani morální legitimitu k tomu, aby zůstal u moci,“ řekl v neděli shromážděnému davu demonstrantů čím dál populárnější duchovní arménské apoštolské církve s tím, že se s premiérem brzy setká.
Podle německé stanice Deutsche Welle mnohé osobnosti arménské opozice vnímají Galstanjana coby člověka, který by současného premiéra mohl nahradit. Charismatický arcibiskup navíc podle agentury AFP pochází z provincie Tavuš u hranic s Ázerbájdžánem, v níž se nacházejí některé z předávaných vesnic.
Demonstrace totiž původně začaly jako snaha o vyjádření nesouhlasu s Pašinjanovým plánem odevzdat čtyři opuštěné, ale strategicky umístěné vesnice sousední zemi. Obce a severovýchodě Arménie Jerevan dobyl na počátku 90. let minulého století.
„Náš lid chce změnit tu hořkou realitu, která nám byla vnucena,“ prohlásil arcibiskup, podle nějž musí být proměnlivá hranice s Ázerbájdžánem opravena „až poté, co s Baku podepíšeme mírovou dohodu“.
Jerevan zároveň hodlá usilovat o vrácení jedné arménské obce, kterou ázerbájdžánské síly ovládly rovněž v 90. letech, během krvavé války o horskou enklávu Náhorní Karabach. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třiceti letech dvě války o Náhorní Karabach, který je mezinárodně uznáván jako součást Ázerbájdžánu, ale historicky z většiny obydlen Armény.
Čtyři opuštěné vesnice už patří Ázerbájdžánu, ale téma protestů přerostlo v obecnou nespokojenost s Pašinjanovou vládou. Demonstrující od té doby podpořili Galstanjana, aby se stal novým ministerským předsedou.
Po bleskové ofenzivě loni v září Baku nad Karabachem převzalo plnou kontrolu. Většina Arménů v důsledku toho z regionu uprchla. Země nyní vedou jednání o uzavření mírové smlouvy a vytyčení hranice mezi oběma státy.
