Arménie se připravuje až na sto dvacet tisíc běženců. Úřady ještě v úterý ráno hlásily, že hranici z Náhorního Karabachu překročilo 13 500 běženců. Do večera se pak počet utečenců zvýšil o dalších zhruba 15 tisíc.
Zdroj blízký ázerbájdžánské vládě agentuře AFP řekl, že pracovníci bezpečnostních složek hledají mezi arménskými uprchlíky možné pachatele válečných zločinů. Baku podle něj hodlá udělit amnestii arménským bojovníkům, kteří složili zbraně.
„Ale ti, kteří se během válek v Karabachu dopustili válečných zločinů, nám musí být vydáni,“ uvedl tento zdroj s tím, že toto je také důvod, proč jsou muži v branném věku natáčeni kamerou na posledním kontrolním stanovišti před opuštěním oblasti.
Zpravodaj agentury Reuters v karabašské metropoli Stěpanakertu popsal, jak desítky lidí nakládají věci do autobusů a nákladních aut a chystají se k odjezdu, zatímco na silnicích vedoucích k Arménii se tvoří zácpy. Vedení etnických Arménů v Náhorním Karabachu uvedlo, že všichni, kdo budou chtít odejít do Arménie, k tomu budou mít příležitost a dostanou zadarmo pohonné hmoty. Rusko tvrdí, že členové jeho mírových jednotek působících v oblasti pomáhají s evakuací.
Uprchlíci, kteří se dostali na arménské území, řekli agentuře Reuters, že se domnívají, že s jejich separatistickým státem je konec. „Téma Karabachu je nadobro uzavřené,“ uvedla Anna Agopjanová v hraničním městě Goris. „Byla to noční můra. Vesnice byla pod silnou palbou, skoro nikdo v ní nezůstal,“ popsala agentuře AP situaci v jisté obci v Náhorním Karabachu žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.
 |
V pondělí u silnice vedoucí z Stěpanakertu do města Askeran explodoval sklad pohonných hmot. „Mnoho lidí je považováno za nezvěstné. Další v důsledku výbuchu utrpěli popáleniny,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví mezinárodně neuznaného Náhorního Karabachu s tím, že lékaři v regionálním správním středisku Stěpanakertu se v obtížných podmínkách snaží zachraňovat životy.
Na místě výbuchu bylo nalezeno 13 dosud neidentifikovaných těl. Dalších sedm lidí pak zemřelo v nemocnici. Úřady také uvedly, že desítky dalších lidí jsou v kritickém stavu., uvedly podle agentury Armenpress úřady separatistického regionu v rámci Ázerbájdžánu, z něhož po úspěšné ofenzívě ázerbájdžánských sil z minulého týdne prchají tisíce etnických Arménů.
Odevzdejte zbraně
V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysidlování žilo asi 120 tisíc etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.
Ázerbájdžánská bezpečnostní služba podle agentury TASS vyzvala arménské obyvatele regionu, aby urychleně odevzdali zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávního jednání, jako je třeba ničení majetku nebo různých dokumentů. Zároveň ujišťuje, že ázerbájdžánské úřady plně garantují ochranu práv a svobod lidem arménské národnosti, kteří zbraně odevzdají.
Šéfka americké vládní agentury USAID Samantha Powerová, která v úterý dorazila do Jerevanu spolu s náměstkyní ministra zahraničí Yuri Kimovou, podle agentury Armenpress uvedla, že Spojené státy vyjadřují podporu územní celistvosti Arménie a pomohou zemi řešit humanitární aspekty situace v Náhorním Karabachu, zejména pak pomoc uprchlíkům. Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller zároveň podle agentury AFP uvedl, že USA podporují výzvy k vyslání mezinárodní mise do oblasti.
Minulý týden v úterý Ázerbájdžán zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily arménské obranné pozice a karabašské úřady de facto kapitulovaly.
Stepanakert now. There is an almost 100km line of cars from Nagorno-Karabakh to Armenia as the entire population flees. 120,000 people are leaving their homes. https://t.co/p6rNDz37tl
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že dva jeho vojáci v neděli zemřeli, když vojenské auto najelo na minu. Neupřesnilo ovšem, kde se to stalo. Policie v Jerevanu zadržela více než 140 účastníků protivládní demonstrace, kteří v rámci akce občanské neposlušnosti zablokovali hlavní ulice ve městě. Od minulého týdne požadují odstoupení premiéra Nikola Pašinjana a jeho vlády, neboť přístup kabinetu ke karabašskému konfliktu považují za selhání.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků v roli mírových sil.
Alijev a Erdogan se sešli v Nachičevanu
V pondělí se v ázerbájdžánské oblasti Nachičevan sešel ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Tureckého lídra Alijev ujistil, že práva Arménů v Náhorním Karabachu budou „zaručena“, uvedla AFP. „Věřím v úspěch procesu reintegrace karabašských Arménů do ázerbájdžánské společnosti,“ dodal Alijev.
Alijev také naznačil, že bude požadovat pozemní koridor spojující Nachičevan se zbytkem své země. Arménie tuto myšlenku odmítá, informovala agentura Reuters. Ázerbájdžánskou autonomní oblast Nachičevan, úzký pruh území sevřený mezi Arménii, Írán a Turecko, dlouhodobě chtějí Ankara a Baku spojit s Ázerbájdžánem vytyčením pozemního koridoru, který by vedl přes jižní Arménii.
Alijev již v roce 2021 pohrozil, že takovýto koridor – který by vytvořil souvislý pozemní most mezi blízkými spojenci Tureckem a Ázerbájdžánem a připravil Arménii o pozemní hranici s Íránem – vytvoří, „ať se to Arménii líbí, nebo ne“.
Symbolická volba místa pro jednání, které následovalo jen necelý týden poté, co ázerbájdžánské síly vtrhly do Náhorního Karabachu, aby znovu převzaly kontrolu nad tímto separatistickým regionem, pravděpodobně znepokojí arménské úřady. Ty v minulosti tento pozemní koridor odmítaly. Hypoteticky připouštěly pouze možnost obnovení přerušeného silničního a železničního spojení mezi Nachičevanem a zbytkem Ázerbájdžánu.
Na společné tiskové konferenci, na níž Alijev ani Erdogan neodpovídali na otázky, ázerbájdžánský prezident vyjádřil politování nad tím, že úřady v dobách Sovětského svazu prohlásily část území, které podle něj mělo patřit Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice, za území patřící Arménské sovětské socialistické republice. „Pozemní spojení mezi hlavní částí Ázerbájdžánu a Nachičevanem tak bylo přerušeno,“ uvedl Alijev.
Vlivný telegramový kanál Re:public of Artsakh napojený na karabašské Armény dnes uvedl, že Alijevova slova vypadají zlověstně. „Novým cílem Ázerbájdžánu a Turecka je Sjunik (jihoarménská provincie, přes kterou by takový koridor procházel). Už to otevřeně deklarují. Probíhají aktivní přípravy na válku,“ uvedl kanál.
Program Erdogana a Alijeva zahrnoval prohlídku nově zmodernizované vojenské základny v Nachičevanu, jakož i účast na slavnostním položení základního kamene nového plynovodu z Turecka.
Rusko, které má v Arménii vojenskou základnu a obranný pakt s Jerevanem, je zaneprázdněno vedením vlastní války na Ukrajině. V současné době je navíc ve sporu se současným arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, kterého považuje za příliš prozápadního. Chce také udržovat a rozvíjet vztahy s Baku i Ankarou.
Erdogan minulý týden na Valném shromáždění OSN řekl, že se naskytla „historická příležitost“ dosáhnout míru v oblasti jižního Kavkazu. „(Arménie) však tuto historickou šanci nevyužívá,“ řekl a dodal, že očekává, že mezi Ázerbájdžánem a Arménií bude co nejdříve uzavřena komplexní mírová dohoda a že budou „rychle splněny sliby, zejména pokud jde o otevření koridoru“.
Narážel tím na podmínky dohody o příměří z roku 2020 zprostředkované Ruskem, která ukončila 44 dní trvající válku mezi Ázerbájdžánem a Arménií a která hovořila o odblokování hospodářského a dopravního spojení mezi západním Ázerbájdžánem a Nachičevanem. Reuters připomíná, že toto ustanovení si Baku a Jerevan od té doby vykládají odlišně.
