Arménie začala kvůli Karabachu obviňovat Rusko, očekává desítky tisíc uprchlíků

„Nemyslím si, že bychom všichni měli zavírat oči před neúspěchy ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu,“ citovala Pašinjana agentura Armenpress. Takzvaný ruský mírový kontingent působí v Náhorním Karabachu od konce arménsko-ázerbájdžánské války z podzimu 2020 a měl dohlížet na dodržování příměří zprostředkovaného Moskvou.

Rusko do regionu po skončení války vyslalo podle různých zdrojů dva tisíce až tři tisíce vojáků. Ruská mírová mise tento týden pomohla dojednat nové příměří, které uzavřeli Arméni v Náhorním Karabachu s Ázerbájdžánem. „Když byli mírotvorci schopni zprostředkovat příměří, tak proč to nemohli udělat před útokem, aby se útok na Náhorní Karabach vůbec nestal?“ tázal se Pašinjan.

Kromě toho ruské misi vyčetl, že nedokázala zajistit otevření Lačinského koridoru, jediné pozemní spojnice oblasti s Arménií, kterou už deset měsíců Ázerbájdžán blokuje a bránil i dodávkám potravin, léků a dalšího zboží do Náhorního Karabachu. Podle dohody o příměří z listopadu 2020 měl být Lačinský koridor pod úplnou kontrolou ruského kontingentu, který v něm měl zajišťovat bezpečnost civilistů, dodal Pašinjan.

Ten také v projevu k národu řekl, že se Arménie připravuje na přijetí 40 tisíc karabašských rodin. V Náhorním Karabachu žije podle TASS asi 120 tisíc lidí. Podle agentury Armenpress Pašinjan hovořil o ochotě přijmout uprchlíky v reakci na obvinění, že Jerevan Armény z Náhorního Karabachu přijmout ve skutečnosti nechce.

Premiér se však hájil, že už začátkem týdne nařídil pracovním skupinám, aby zajistily ubytování pro potenciální uprchlíky, a že vláda už připravila desítky tisíc pokojů. O začátku evakuací karabašských obyvatel nicméně zatím z Jerevanu zprávy nejsou.

Ve středu ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností sdělilo, že přes dva tisíce civilistů z nejnebezpečnějších oblastí Náhorního Karabachu evakuoval ruský mírový kontingent.

Kvůli blokaci Lačinského koridoru se mnozí obyvatelé Náhorního Karabachu ve středu vydali na letiště ve Stěpanakertu, správním středisku oblasti, doufajíce, že se jim podaří z hornaté oblasti odjet. Letiště však nefunguje už od 90. let minulého století a nyní slouží jako velitelství ruských sil v Karabachu.

Síly Arménů v separatistickém Náhorním Karabachu se ve středu vzdaly Ázerbájdžánu, který tam o den dříve zahájil rozsáhlou vojenskou operaci. V ázerbájdžánském městě Jevlach se pak ve čtvrtek konaly rozhovory mezi zástupci arménských obyvatel oblasti a ázerbájdžánskými úřady o budoucnosti regionu a etnických Arménů, kteří tam žijí.

Delegace zastupující arménské obyvatelstvo horské enklávy po prvním kole rozhovorů řekla, že Arméni v Karabachu musejí ještě dojednat řadu klíčových otázek s Ázerbájdžánem včetně bezpečnostních záruk. Arménští představitelé z Karabachu se s Ázerbájdžánem ve středu sice dohodli na zastavení vojenských akcí, dohoda s Baku však není finální, sdělil poradce prezidenta neuznávané arménské karabašské republiky David Babajan.

Uvedl, že Arméni z Náhorního Karabachu se cítí být opuštěni jak Západem a Ruskem, tak také vládou v Jerevanu, ale že obyvatelé oblasti nemohou být vydaní „napospas smrti“. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.

Média a zdroje agentury Reuters ve čtvrtek upozornily na porušování klidu zbraní, který má v Náhorním Karabachu platit od středečních 13:00 tamního času. Pašinjan však uvedl, že až na ojedinělý incident ve správním středisku oblasti Stěpanakertu se příměří dodržuje.