„Dnes, poprvé po 35 letech, redefinujeme misi ozbrojených sil Austrálie,“ oznámil v pondělí ministr obrany Richard Marles.
Nově se protinožci chtějí více soustředit na odstrašení potenciálního nepřítele a jeho udržení v dostatečné vzdálenosti. K tomu má pomoci nejen vybudování silnější sítě vojenských základen a přístavů po celé severní Austrálii, ale také pořízení raket dlouhého doletu.
„Na konci celého procesu přejdeme od armády, kde maximální dostřel zbraní činí 40 kilometrů, k silám schopným odpalovat střely zpočátku na vzdálenost 300 kilometrů a nakonec na více než 500 kilometrů. Jde o to dát australské armádě palebnou sílu a mobilitu, kterou do budoucna potřebuje, aby mohla čelit čemukoli,“ řekl Pat Conroy, ministr pro mezinárodní rozvoj, Tichomoří a branný průmysl britskému listu The Guardian.
Čína buduje novou základnu v Antarktidě. Chce tak posílit svůj vliv |
Napomoci k tomu má mimo jiné i rychlé zřízení domácí výroby. Podle vládních odhadů se náklady v počátečním čtyřletém období vyšplhají na asi 19 miliard dolarů (skoro 405 miliard korun). I proto byl v rámci šetření původní plán na nákup 450 bojových vozidel pěchoty snížen na 129.
USA už nedominují
Hlavním důvodem ke změnám obranné strategie, jak ostatně naznačil i ministr Marles, je dle doprovodné analýzy fakt, že Austrálie dnes čelí radikálně jiným okolnostem a rizikům než v minulých letech. Hlavní změnou je to, že Spojené státy již nejsou nezpochybnitelnou hlavní silou v indo-pacifické oblasti.
„Intenzivní konkurence mezi Čínou a USA je určujícím rysem našeho regionu a naší doby. Čínské vojenské zbrojení je nyní největší a nejambicióznější ze všech zemí od konce druhé světové války. Velká mocenská konkurence má potenciál ohrozit naše zájmy,“ popisuje analýza.
Ta přitom explicitně neoznačuje Čínu – velkého obchodního partnera Austrálie – za přímou vojenskou hrozbu. Nicméně tvrdí, že čínské prosazování suverenity nad sporným Jihočínským mořem, kterým prochází více než čtvrtina světového námořního obchodu, a nároky v něm si pomocí takzvané výlučné ekonomické zóny sahající do vzdálenosti 200 námořních mil (zhruba 370 kilometrů) od pobřeží dělá řada zemí, ohrožuje řád v Indo-Pacifiku založený na pravidlech. Peking se tak prý zapojuje i do strategické hry i v blízkém sousedství Austrálie.
Nové jaderné ponorky
Čínská vláda již v reakci na zveřejněnou analýzu vyzvala ostatní státy světa, aby „nepropagovaly takzvanou čínskou hrozbu“, avšak ani ona své australské protějšky napřímo nezkritizovala. Důvodem může být skutečnost, že obě země se před nedávnem snažily stabilizovat své vztahy poté, co Canberra minulý měsíc oznámila nákup amerických jaderných ponorek. To byl podle analytiků de facto první jasný signál o chystané změně obranné strategie.
Tchaj-wan je téměř bez oficiálních spojenců. „Jejich vazby vydrží tak dlouho, jak dlouho vydrží peníze“ |
Ponorky, zejména ty jaderné, jsou všeobecně považovány za klíčový prvek potenciálního ozbrojeného konfliktu v Indo-Pacifiku. V první fázi má Washington dodat tři plavidla třídy Virginia a součástí dohody je rovněž opce na nákup dalších dvou. Virginie přitom vydrží pod hladinou bez vynoření až tři měsíce a dokáže vyrazit k boji rychlostí téměř 50 kilometrů v hodině. Australský premiér Anthony Albanese – k nelibosti Číny – dohodu tehdy označil za „největší vojenskou investicí v historii Austrálie“.
Za zmínku v tomto kontextu stojí, že kontrakt byl sepsán v rámci australsko-americko-britského partnerství, známém jako AUKUS. Austrálie je též jedním ze členů uskupení Quad (Čtyřka), které vedle USA zahrnuje ještě Japonsko a Indii. Nejde sice o oficiální vojenskou alianci, námořnictva těchto zemí ale spolu v posledních dvou letech několikrát cvičila při manévrech v Tichém oceánu. Nepřekvapí tak, že prohlubování této spolupráce doporučuje i nový analytický dokument.
