28. června 2018 10:33, aktualizováno  18:15 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Klíčový summit o migraci: Podle Merkelové může být pro EU osudovou, Babiš odmítne odpovědnost za ‚moře‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
Uprchlíci na záchranném člunu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uprchlíci na záchranném člunu. | foto: AP/ČTK

PRAHA/BRUSEL Česká republika na summitu EU odmítne italskou žádost, aby všechny země unie převzaly svůj díl odpovědnosti za migranty zachráněné ve Středozemním moři. Před odletem do Bruselu to novinářům řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Doplnil, že lodě s migranty by od afrického pobřeží vůbec směrem do Evropy neměly vyplouvat. Je podle něj úkolem Itálie, Řecka, Španělska a Malty, aby zabezpečily ochranu jižní hranice Evropské unie.

„Budeme trvat na tom, že máme lidem, kteří migrují do Evropy, pomáhat v jejich zemích. Nemůžeme spasit celou planetu. Ilegální migraci musíme zabránit a ta opatření jsou jednoduchá,“ uvedl český premiér. Připomněl model, pro který se při svém vlastním řešení migrační problematiky rozhodla Austrálie.

Babiš to uvedl v Praze těsně před vrcholnou unijní schůzkou, kde je migrace navzdory letos daleko nižším počtům příchozích výrazným tématem především kvůli napjaté politické situaci v Německu.

„Problém Evropy je, že většina státníků připouští, že k nám proudí migranti a my je musíme akceptovat,“ poznamenal. Pokud budou evropští politici neschopní migrační problematiku radikálně řešit, mohou podle něj příští rok v eurovolbách posílit jasně protimigračně a radikálně zaměřené strany a hnutí.

Za hlavní problém nynější situace kolem migrace má Babiš to, že na migrantech výrazně vydělává organizovaný zločin. „Europol tvrdí, že v roce 2016 pašeráci dostali 2,7 miliard euro. To je ten hlavní problém. Kdo přichází do Evropy, určují pašeráci, protože to je jejich kšeft,“ poznamenal český premiér.

Lidé v lodích si podle něj zaplatili za naději na lepší život, který je ale nečeká, protože situace v evropských zemích se zásadně mění. Babiše před summitem čeká společně s předsedy vlád dalších zemí visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, také setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S ním chce mluvit o nedávných výrocích Paříže k migraci nebo o francouzském odporu k rozšíření Evropské unie.

Babiš by dohodu o vracení migrantů nepodepsal

Před začátkem unijního summitu Babiš oznámil, že německá kancléřka Angela Merkelová Českou republiku o bilaterální dohodu o vracení migrantů nežádala. Premiér dodal, že takovou dohodu by nepodepsal, protože do EU podle něj nemají migranti nelegálním způsobem vůbec přicházet.

„Určitě ne a nepodepsal, protože paní kancléřka se mýlí v tom, že bere fakt, že přicházejí nelegální migranti na evropský kontinent. Na rozdíl od nás, kteří říkáme, že nemají přijít,“ odpověděl Babiš na dotaz, zda Merkelová Česko oslovila s požadavkem bilaterální dohody o vracení migrantů a zda by na takovou dohodu přistoupil.

Pro kancléřku je téma důležité kvůli vnitropolitickým sporům. Německý ministr vnitra Horst Seehofer totiž chce migranty, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, vracet přímo z hranic; kancléřka takový postup odmítá a chce najít společné evropské řešení. Obává se totiž, že Seehoferova varianta by způsobila dominový efekt a že by de facto vedla k zániku schengenského prostoru volného pohybu.

Státy V4 chtějí pomáhat v zemích původu migrantů

Předsedové vlád Dánska, Řecka i Finska ve čtvrtek řekli, že druhotné přesuny migrantů po Evropě by byli ochotni řešit dvoustrannými dohodami mezi státy. Klíčový ale bude postoj Itálie, kde vstupuje na území Schengenu nejvíce lidí. „Ona vlastně říká, chci se domluvit s Itálií, aby zadržovala migranty, aby nechodili do Rakouska, do Německa přes hranice, ale co ta Itálie s nimi bude dělat,“ podotkl Babiš. Podle českého premiéra by cílem EU mělo být zastavit migraci nelegálním způsobem v zemích jejího původu.

Podobně se vyjádřil předseda polské vlády Mateusz Morawiecki, podle kterého EU musí chránit své vnější hranice a pomáhat v zemích, z nichž ekonomická migrace přichází. „Chceme dát lidem rybářský prut ne rybu a motivovat je, aby zůstali v místech, odkud odcházejí do EU,“ řekl Morawiecki. Dodal, že pokud jde o lidí, kteří již vstoupili na území EU, Polsko se bude držet vlastních přísných pravidel pro udílení azylu.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu prohlásil, že hlavním otázkou summitu není řešení migrace. „Jde tu o demokracii v Evropě...o to, čemu lidé věří, co by se mělo udělat,“ prohlásil. Poslední ze čtveřice předsedů vlád visegrádské skupiny (V4) Slovák Peter Pellegrini se rovněž vyslovil pro ochranu vnějších hranic EU

Merkelová: Migrace by se mohla pro EU stát osudovou

Podle Merkelové je dohoda o migrační politice klíčová pro další osud Evropské unie. Ve Spolkovém sněmu před summitem EU dodala, že pokud se nedohodne všech 28 zemí, bude se muset zvážit v migrační politice užší spolupráce jen několika zemí, které jsou ochotny tento problém řešit.

„Evropa má mnoho problémů, ale migrace by se pro Evropskou unii mohla stát osudovou,“ řekla ve čtvrtek Merkelová před německými poslanci podle agentury DPA. Merkelová rovněž uvedla, že podle ní EU nebude na summitu schopna dosáhnout dohody o společné azylové politice. O její reformu se unie snaží neúspěšně už několik let.

Pokud se země EU na společné azylové politice nedohodnou, měla by podle Merkelové v krátkodobém horizontu vzniknout „koalice ochotných“, tedy že by v této otázce měly některé země EU navázat užší spolupráci.

Spolková kancléřka rovněž prohlásila, že EU se musí snažit uzavřít migrační dohodu s africkými zeměmi, podobně jako to udělala před dvěma lety s Tureckem. Za pomoc se snížením přílivu migrantů EU Ankaře tehdy mimo jiné slíbila finanční pomoc, obnovení zamrzlých vstupních rozhovorů a zrušení vízové povinnosti pro Turky. Díky dohodě s Tureckem se masový příliv migrantů do Evropy přes Turecko a Řecko téměř zastavil, pokračuje ale nadále příliv migrantů přes Středozemní moře z Afriky do Itálie.

Merkelová také hájila svá prohlášení z roku 2015, jimiž otevřela bránu migrantům do Evropy. Za tento svůj postoj sklízí dodnes od některých kritiku. „Ve výjimečné situaci jsme řekli, že pomůžeme, a dnes, stejně jako tehdy, si myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ řekla Merkelová. Dodala, že lídři Rakouska a Maďarska ji tehdy osobně požádali o pomoc, když migranti začali proudit do jejich zemí.

Podle Merkelové Evropa potřebuje společné řešení. V některých otázkách podle kancléřky stále panují rozpory, ale všichni v Evropě se také shodnou, že je třeba migraci snížit, že je nutné zastavit pašeráky a posílit vnější hranice EU.

Rutte chce dohodu s africkými státy

Potřebu dohody EU s africkými státy vyzdvihl při příchodu na summit také nizozemský premiér Mark Rutte. V první řadě je podle něj nutné rozbít „cynický obchodní model“ pašeráků lidí, v jehož důsledku umírají migranti ve Středozemním moři. Právě zde by podle něj mohly nové dohody pomoci.

K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který před novináři dokonce varoval před „neokolonialismem“. Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.

Až se sníží migrační tlaky na vnější hranici EU, bude podle Rutteho možné více se soustředit na řešení tématu, které nyní velmi trápí právě německou kancléřku - tedy na pohyby migrantů uvnitř unie mezi jejími členskými státy.

„Pak bude snazší dohodnout se s východoevropskými státy a dalšími na tom, jak uvnitř unie sdílet zátěž, protože pak bude celkový problém menší, pokud jde o počty,“ vysvětlil Rutte. Unie však podle něj bude i přes uzavření nových dohod vystavena migračnímu tlaku i v budoucnosti, situace však bude pod kontrolou.

Tusk zdůrazňoval ochranu vnější hranice

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová při příchodu na jednání zdůraznila i další možnosti, jak posílit ochranu vnější hranice EU; například rozšířený mandát a více peněz i lidí pro unijní pohraniční a pobřežní stráž, tedy agenturu Frontex.

Potřebu soustředit se na lepší ochranu vnější hranice EU potvrdil ve čtvrtek v Bruselu také šéf Evropské rady Donald Tusk, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle něj měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

„Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie,“ varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. „Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů,“ uzavřel Tusk.

Alžírsko a Libye stavbu záchytných středisek vyloučily

Vůči návrhům EU na zřizování záchytných středisek pro migranty se jedna po druhé začaly vymezovat severoafrické země. K odmítavému stanovisku Libye se ve čtvrtek přidalo také Alžírsko a Maroko.

Alžírský ministr zahraničí Abdal Kádir Misálih zcela vyloučil, že by se v jeho zemi měla zřizovat záchytná střediska pro migranty mířící z Afriky do Evropy. „Nepřipadá absolutně v úvahu, aby Alžírsko otevíralo záchytná centra pro pokoutné migranty na svém území,“ prohlásil ministr. „EU má prostředky pro řešení krize,“ dodal.

Po něm se ozval i šéf marocké diplomacie Násir Búrita. „Maroko odmítá a vždy odmítalo takovéto metody řešení otázky migračních toků,“ řekl ve čtvrtek Búrita po setkání v Rabatu se svým španělským protějškem Josepem Borrellem. Zároveň odsoudil snahu o příliš „snadná řešení“ a „kontraproduktivní mechanismy“.

Nechuť zřizovat nová centra na svém území projevila v předchozích dnech jako první Libye, která je už tak zahlcená desítkami tisíc migrantů. Libyjský vicepremiér Ahmad Maítík zřizování táborů pro migranty v Libyi vyloučil v pondělí na společné tiskové konferenci s italským ministrem vnitra a vicepremiérem Matteem Salvinim.

ČTK
  • 29Diskuse