Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), kterou televize Phoenix označila za skutečného vítěze voleb, se v Hesensku stala druhou největší politickou silou s 18,4 procenty (plus 5,3 procentního bodu). V sousedním Bavorsku, kde podle nočních průběžných výsledků mířila ke stejnému úspěchu, skončila nakonec třetí s 14,6 procenty (plus 4,4, procentního bodu).
„Obrovský úspěch, který je ztělesněním naléhavého přání politické změny,“ okomentovala výsledek v pondělí ráno spolupředsedkyně strany Alice Weidelová.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) v Hesensku s 34,6 procenta hlasů a její bavorská sestra Křesťansko-sociální unie (CSU) s 37 procenty zvítězily s drtivým náskokem. U CSU se tak jedná o podobný výsledek jako před pěti lety, kdy obdržela 37,2 procenta hlasů. Pro obě strany to tedy znamená udržení premiérských křesel.
Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder chce pokračovat ve stávající vládě se Svobodnými voliči (FW), kteří nakonec s 15,8 procenta dokázali přeskočit AfD. Strana i přes antisemitskou aféru lídra a vicepremiéra Huberta Aiwangera přilákala nové voliče, a obdržela o 4,2 procenta více než v předchozích zemských volbách. To je pro Svobodné voliče historický úspěch.
„Bavorsko si zvolilo stabilitu,“ prohlásil Söder v projevu ke svým příznivcům. Pro CSU, která ostatní strany překonala o více než 21 procentních bodů, je nicméně nedělní výsledek nejhorší od roku 1950. Söder i přesto uvedl, že je s ohledem na současný turbulentní vývoj spokojený.
Ve volbách v roce 2018 totiž měla strana o 0,2 procentního bodu více, strana si tak voliče dokázala udržet, nové ale nezískala. To se naopak podařilo CDU v Hesensku, která si oproti předchozím volbám před pěti lety připsala 7,6 procentního bodu.
„Je to neuvěřitelný den pro hesenskou CDU,“ řekl premiér Rhein. „Voliči v Hesensku udělili CDU jasný vládní mandát. Jasně řekli, že chtějí vládu CDU. Zvolili si tím stabilitu a obnovu,“ uvedl.
Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Tím z výběru vyloučil AfD, kterou unie považuje za krajně pravicovou.
Naopak volební propad zaznamenali sociální demokraté (SPD), což označují komentátoři i lídři konkurenčních stran za projev nespokojenosti s celoněmeckou politikou. SPD v Bavorsku získala 8,4 procenta (minus 1,3 procentního bodu) a v Hesensku 15,1 procenta (minus 4,7 procenta).
Hlavním tématem kampaně se stala migrační krize, kdy konzervativní unie kritizovala Scholze a spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou za neschopnost zastavit příliv migrantů do Německa. O osudu Faeserové, která v Hesensku vedla SPD do hlasování, nyní média spekulují. Faeserová již v neděli naznačila, že je otevřené její setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů.
Média považují za nepravděpodobné, že by se Scholz rozhodl Faeserové zbavit, nevylučují ale, že kancléř osobně převezme řízení boje proti nelegální migraci. Opozice se v této věci dožaduje celoněmeckého paktu, který by se otázce věnoval.
Do zemského sněmu se v Bavorsku dostali ještě Zelení s 14,4 procenta hlasů a v Hesensku s 14,8 procenta hlasů. V Hesensku se v regionálním zákonodárném sboru těsně s pěti procenty udrželi liberální svobodní demokraté (FDP), z bavorského ale musejí odejít.
Volební účast v Bavorsku činila 73,3 procenta, v Hesensku 66 procent. V Bavorsku tak byla ve srovnání s rokem 2018 o jeden procentní bod vyšší, v Hesensku naopak o 1,3 procentního bodu nižší.
Nedělní hlasování v Bavorsku a Hesensku média navíc označovala jako malé spolkové volby, protože vybírat nové složení zemských sněmů mohlo asi 13,7 milionu lidí, což je více než pětina všech oprávněných voličů v Německu. Oba regiony navíc patří k těm nejbohatším ze všech spolkových zemí.
