Podle dostupných informací jde o sympatizanty extrémní pravice, která plánovala atentáty na státní budovy.
Policie provedla razii v desítkách obydlí včetně pěti kasáren v okolí Antverp a objevila úkryty zbraní, které podle ní vzhledem k technologické vyspělosti pocházejí z armádních zdrojů. Sám hlavní podezřelý, Thomas Boutens, je důstojník belgické armády a také další dva klíčoví zadržení jsou vojáci. Kromě uniformy je spojuje členství v zakázané extremistické skupině „Bloed, bodem, eer en trouw“ (BBET), v překladu „Krev, půda, čest a věrnost“, která je belgickou odnoží mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour.
Thomas Boutens má být podle vyšetřovatelů jedním ze zakladatelů BBET, která chystala atentáty proti radnicím, policejním budovám a sídlům levicových politických stran. Jejich cílem měla být destabilizace Belgie.
Zpráva o razii se okamžitě stala tématem číslo jedna. Spíš než fakt, že si belgičtí neonacisté našli živnou půdu mezi vojáky, se ale řeší -také kvůli nadcházejícím komunálním volbám - regionální zakotvení celé aféry. Všichni podezřelí totiž pocházejí z Flander, bohatší vlámsky mluvící provincie na severu Belgie, která usiluje o co největší nezávislost na federaci a nelibě nese, že na jižní, francouzsky mluvící a chudší část Belgie doplácí.
Politici a politologové proto hned začali zkoumat spojení mezi neonacisty a vlámskou stranou Vlaams Belang, která je tribunou pro stoupence odtržení Flander od Belgie. Zadržená skupinka jakékoli spojenectví popřela a také vedení Vlaams Belangu se od BBET veřejně distancovalo. Komentátoři tu nicméně nepřímý vztah vidí: tvrdí, že nárůst obliby pravicových extremistů souvisí s vnitřním vývojem vlámské strany v posledních letech. Vlaams Belang se musel přejmenovat a změnit stanovy, protože její existenci Nejvyšší soud Belgie před dvěma lety kvůli rasistickým a antisemitským výpadům jejích členů zakázal.
Strana od té doby zmírnila a snaží se pasovat do role akceptovatelného koaličního partnera. Zastánci samostatnosti Flander proto podle politologů citovaných v tisku našli právě v řadách BBET platformu pro svoji nenávist vůči belgickému státu a z tohoto důvodu předpokládají, že neonacistům mohou v následujících letech přibýt členové. Belgická vláda na odhalení extremistické buňky v armádě reagovala zatím klidně, chce zpřísnit protiteroristické zákony, které zrychlují zatčení lidí navázaných na extremisty, a doufá v adekvátní reakci armády.
Právě do jejích řad ale míří první kritika. Ukázalo se totiž, že Thomas Boutens měl ještě jako student zapálit svoji školu, a tak armáda dostala prostřednictvím médií otázku, jak je možné, že takový člověk může být v jejích řadách.
