Muzeum se nachází v nově zrekonstruované budově Bourse, tedy Burzy, v centru belgické metropole a přibližuje historii i současnost belgického pivovarnictví. Burza je jednou z ikonických budov v centru belgického hlavního města a pro veřejnost otevřela po tříleté rekonstrukci. Myšlenka zpřístupnit tuto budovu lidem se objevila už před 12 lety, kdy dům chátral a veřejnost do něj neměla přístup. Stavební práce začaly až o více než osm let později. Nyní byl představen projekt za více než 90 milionů eur (2,1 miliardy Kč).
„Burza byla vždy uzavřenou budovou, do které lidé nemohli vstoupit. Nyní se stala jakousi krytou ulicí, kterou mohou lidé procházet a kde se budou pořádat výstavy, představení a další akce. Doufám, že se tam Belgičané i turisté budou cítit jako doma,“ uvedla k otevření Burzy Ans Persoonsová, která má v belgické metropoli na starosti oblast výstavby.
Budovou, která se nachází nedaleko známého náměstí Grand Place, si lze jen zkrátit cestu nebo si v ní na lavičkách či v kavárně a brzy i v restauraci posedět. To vše je volně přístupné všem návštěvníkům. Schodiště vedoucí z náměstí Place de la Bourse, oblíbeného místa pro posezení či schůzky, nyní vede do obrovské haly, kde byly zrenovovány poničené sloupy a podařilo se rovněž vyčistit plakety se jmény evropských metropolí, které se nacházejí u stropu. Jejich zlatá barva se tak opět leskne.
Jedna ze soch na schodech znázorňující lva a muže s pochodní byla pouhý den po otevření Burzy poničená, když se na ni snažil vylézt turista v podroušeném stavu. Město bude chtít po muži náhradu škody, informoval list The Brussels Times.
Vítejte ve světě piva
V jednom z rohů hlavní haly se nachází vchod do Belgického pivního světa, který se rozprostírá ve druhém a třetím patře budovy. Muzeum se již před svým otevřením stalo terčem kritiky. Jednak kvůli tomu, že zabírá podle některých příliš velkou část budovy a rovněž kvůli tomu, že jde o komerční a turistickou záležitost, což neodpovídá veřejné funkci, kterou by Burza podle kritiků měla plnit. Faktem nicméně je, že společnost, která za vznikem muzea stojí, pomohla financovat přestavbu budovy, takže její podpora celého projektu byla klíčová. Město nyní doufá, že nová atrakce přiláká ročně tolik návštěvníků jako například Atomium.
„Nikde na celé planetě nenajdete tolik piv jako tady. Nikde na světě není tolik chutí a příběhů spojených s pivem,“ vítá expozice hned na začátku. Lístek do muzea stojí 17 eur (asi 415 korun). Velkého množství exponátů se lze dotýkat, zdi jsou interaktivní, všechno hraje, mluví, zpívá, hýbe se. Pokud jde o historii výroby piva v Belgii, dozví se návštěvníci například o mniších, kteří ho vařili v klášterech. Obyčejná voda byla tehdy často závadná a vedla k mnoha epidemiím, pivo tak bylo ve středověku bezpečnější variantou.
Jiný interaktivní panel zase vypráví o mytickém vlámském králi jménem Jan Primus, rovněž známém jako Gambrinus, který žil ve 13. století v Bruselu a za jehož vlády se rovněž hojně vařilo pivo. Návštěvníci se postupně dozvědí více o čtyřech různých způsobech fermentace piva i o tom, jak se recepty na pivo, i jejich tajné přísady, předávaly z generace na generaci.
Pivo pod ochranou UNESCO
„Čerstvé pivo bylo bezpečné pít, ale ne dlouho. Po několika dnech se stalo nepitelným stejně jako voda. Sládci začali hledat přísady a experimentovali s bylinkami a kořením,“ píše se na interaktivních panelech, které plní úlohu průvodců po celém muzeu. Později se zjistilo, že na trvanlivost a bezpečnost nápojů má pozitivní vliv jedna přísada – chmel. Díky němu pak pivo vydrží déle. Původně se pivo v Belgii vařilo jen z vody, sladu, kvasnic a směsi bylin.
Různorodost belgického piva se na začátku 20. století postupně vytrácela s nástupem německých ležáků a anglických piv typu ale. Během první světové války rovněž museli sládci často své měděné kotle odevzdat pro potřeby válečného průmyslu na výrobu munice. „Po válce se znovu podařilo vzchopit jen těm pivovarům, které měly dostatečný kapitál. Počet pivovarů klesl, zároveň musely bojovat se zahraničními konkurenty. Důležitá tak začala být výrazná a zajímavá značka a s ní spojená sklenice,“ popisuje muzeum nedávnou historii piva.
Belgie nyní vyrábí asi 1 600 druhů piv a jeho pivní kultura byla v roce 2016 přidána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Některé z nich si může návštěvník vyzkoušet i na závěr prohlídky Belgického pivního světa. S výběrem pomůže virtuální barman či barmanka. Jaký byste si dali dort? Kde byste chtěli strávit dovolenou? Co byste si dali k jídlu, kdybyste byli opravdu hladoví? Po odpovědích na tyto otázky barman nabídne několik druhů piv, které by měly odpovídat návštěvníkově chuti a preferencím. Malou skleničku tohoto piva si pak každý může vychutnat v rámci vstupného o jedno patro výše, v panoramatickém Skybaru na střeše Burzy, odkud lze vidět celý Brusel.
