„Válka na Ukrajině je čím dál tím horší, kvůli bojům umírá čím dál tím víc lidí. Musíme zachránit lidské životy, čehož dosáhneme jedině mírem,“ napsal Szijjártó. Uvedl také, že při jednání v Minsku chce zastávat tuto mírovou pozici, kterou by podle něj měli zaujmout i všichni členové mezinárodního společenství.
„Maďarsko očekává (...), že se vyvarují kroků, které by mohly válku prodloužit nebo vystupňovat,“ napsal ministr zahraničí.
Ukrajina se už téměř rok brání ruské invazi. Ruská armáda přitom podniká raketové útoky na Ukrajinu také z běloruského území. Režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka také v počáteční fázi invaze poskytl území Běloruska ruským pozemním vojskům, která z něho vedla ofenzivu na Kyjev.
„Mnoho lidí samozřejmě návštěvu odsoudí, ale naše pozice je jasná: komunikační kanály musí zůstat otevřené,“ dodal Szijjártó. Později na facebooku ještě doplnil, že „bez komunikačních kanálů nemůže dojít k vyjednávání, bez vyjednávání nemůže nastat mír“.
Szijjártó v Minsku jednal mimo jiné se svým běloruským protějškem Sjarhejem Alejnikem a ministrem hospodářství Aljaksandrem Čarvjakouem. Jak ke druhé ze schůzek napsal, „naštěstí stále existují určité oblasti, které nejsou zasaženy sankcemi proti Bělorusku“.
S běloruským ministrem hospodářství tak mohli podle něj dále rozvinout spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména v zemědělství a potravinářském průmyslu. Maďarsko je podle ministra již nyní v těchto oblastech významným exportérem do Běloruska. Další důležitým odvětvím je pak farmaceutický průmysl, kde si Bělorusové zakoupili maďarské léky v hodnotě 60 milionů dolarů (1,3 miliardy Kč), dodal ministr Szijjártó.
Maďarsko je v poslední době za svůj postoj vůči válce na Ukrajině silně kritizováno. Premiér Viktor Orbán tvrdí Maďarům, že konflikt není „naší válkou“, poskytuje proto Kyjevu pouze humanitární pomoc.
Vláda v Budapešti tvrdí, že unijní sankce proti Moskvě ekonomiku zemí sedmadvacítky poškozují více než tu ruskou. Tvrdí, že konec bojů na Ukrajině mohou přinést jedině jednání mezi Moskvou a Washingtonem, a ne stražení ruských jednotek z Ukrajiny.
Vůdkyně běloruské opozice návštěvu odsoudila
V roce 2020 se v Bělorusku uskutečnily prezidentské volby, jejichž oficiální výsledky přinesly autoritářskému vůdci Alexandrovi Lukašenkovi nové funkční období. U moci je tak již od roku 1994. Opozice a západní země tyto volby považují za zfalšované. Protivládní protesty, které po volbách vypukly, bezpečnostní složky brutálně potlačily. Ochránci lidských práv odhadují, že v běloruských věznicích je nyní asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50. 00 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.
Jedním z uvězněných je i nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki, kterému hrozí až 12 let vězení. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která v roce 2020 kandidovala proti Lukašenkovi a žije v litevském exilu, Szijjártóvu cestu do Minsku odsoudila. „V době, kdy je (v zemi) souzen nositel Nobelovy ceny, novináři jsou mučeni, ruští vojáci podstupují výcvik před odjezdem do bojů na Ukrajině, jsou takové kroky nepřijatelné,“ uvedla Cichanouská.
