Bělorusko uvalilo na tranzit ruské ropy poplatek odvetou za clo
Oznámil to dnes běloruský premiér Sjarhej Sidorskyj jako odvetu za to, že Rusko na vývoz své ropy do Běloruska zavedlo od ledna exportní clo. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť na to prohlásil, že Minsk nemá žádné právo takový poplatek uvalovat.
Rozhodnutí vlády zavést clo se zpětnou platností od 1. ledna přišlo krátce poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil Rusku uvalením dodatečných poplatků na tranzit ruské ropy na západ. Minsk požaduje, aby Moskva cla na vývoz ropy do Běloruska zrušila. Přes Bělorusko vede severní větev ropovodu Družba do Polska a Německa.
Konflikt o ropná cla vznikl koncem roku a vyostřil se ihned poté, co se obě země dohodly na cenách plynu. Moskva od 1. ledna zavedla exportní clo na ropu do Běloruska ve výši 180 dolarů za tunu s odůvodněním, že Minsk zneužívá levné ruské ropy k exportu svých ropných produktů na západní trhy.
Rusko tím ztrácí miliardy dolarů, kterými subvencuje ekonomiku Běloruska a Lukašenkův autoritářský režim.
Rusko až dosud vyváželo do Běloruska ropu bez exportního cla, zatímco na vývoz do jiných zemí je uvalovalo. Obě země jsou úzkými spojenci a v 90. letech dokonce uvažovaly o politické unii. Moskvě však se subvencováním centrálně řízené běloruské ekonomiky levnou energií dochází trpělivost a ruský Gazprom si na Minsku již vynutil pro tento rok zvýšení ceny svého plynu na dvojnásobek.
Bělorusko snahy Moskvy o převod ekonomických vztahů na tržní úroveň odmítá a hrozí odvetnými kroky. Lukašenko dnes nevyloučil, že Bělorusko by kromě tranzitu ropy mohlo Rusku zpoplatnit i pronájem své půdy a zdanit ruský majetek na svém území.
Oznámil to dnes běloruský premiér Sjarhej Sidorskyj jako odvetu za to, že Rusko na vývoz své ropy do Běloruska zavedlo od ledna exportní clo. Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť na to prohlásil, že Minsk nemá žádné právo takový poplatek uvalovat.
Rozhodnutí vlády zavést clo se zpětnou platností od 1. ledna přišlo krátce poté, co běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil Rusku uvalením dodatečných poplatků na tranzit ruské ropy na západ. Minsk požaduje, aby Moskva cla na vývoz ropy do Běloruska zrušila. Přes Bělorusko vede severní větev ropovodu Družba do Polska a Německa.
Konflikt o ropná cla vznikl koncem roku a vyostřil se ihned poté, co se obě země dohodly na cenách plynu. Moskva od 1. ledna zavedla exportní clo na ropu do Běloruska ve výši 180 dolarů za tunu s odůvodněním, že Minsk zneužívá levné ruské ropy k exportu svých ropných produktů na západní trhy.
Rusko tím ztrácí miliardy dolarů, kterými subvencuje ekonomiku Běloruska a Lukašenkův autoritářský režim.
Rusko až dosud vyváželo do Běloruska ropu bez exportního cla, zatímco na vývoz do jiných zemí je uvalovalo. Obě země jsou úzkými spojenci a v 90. letech dokonce uvažovaly o politické unii. Moskvě však se subvencováním centrálně řízené běloruské ekonomiky levnou energií dochází trpělivost a ruský Gazprom si na Minsku již vynutil pro tento rok zvýšení ceny svého plynu na dvojnásobek.
Bělorusko snahy Moskvy o převod ekonomických vztahů na tržní úroveň odmítá a hrozí odvetnými kroky. Lukašenko dnes nevyloučil, že Bělorusko by kromě tranzitu ropy mohlo Rusku zpoplatnit i pronájem své půdy a zdanit ruský majetek na svém území.
