Jméno Chloe Aylingové se ve světových médiích objevilo loni v srpnu. Tehdy přišla na milánský konzulát, kde tvrdila, že ji právě propustil únosce po šesti dnech v zajetí. Herba modelku nalákal na vymyšlené focení v Miláně, které jí domluvil její agent. Tam byla zdrogovaná pomocí látky ketamin a únosce ji odvezl do necelých 200 kilometrů vzdálené vesničky poblíž francouzských hranic jménem Borgial, kde ji položil stále spoutanou vedle skříně. Na místě jí Herba tvrdil, že ji organizace jménem Black Death hodlá prodat pomocí zašifrovaného internetového serveru v on-line aukci.
Lukasz Herba.
Když Aylingovou Herba propustil po složení výkupného, strávila následující tři týdny v Itálii, kde ji vyslýchala policie, načež se vrátila do rodné Anglie. Tam se na ni snesla pozornost médií: svůj únos reportérům popsala poprvé před domem své matky, kde s odhaleným dekoltem pózovala s rodinným psem, rozdávala úsměvy a podle řady přítomných novinářů si užívala každou kapku pozornosti, kterou jí situace přinesla. To byl ostatně zřejmě také problém. Byť Aylingová popisovala kruté zacházení. „Prošla jsem si děsivou zkušeností. Bála jsem se o svůj život, vteřinu po vteřině, minutu po minutě, hodinu po hodině,“ popsala modelka – její zevnějšek v očích části veřejnosti přebil její slova.
Nedůvěra médií
Reportéři se do ní v té době začali opírat. Pokud říkala pravdu, tak proč ji kamerový systém v italské vesnici zachytil ruku v ruce se svým „údajným“ únoscem? Proč svolila, že s ním bude spát v jedné posteli? Proč s ním šla nakupovat, a zároveň tuhle část příběhu nesvěřila policii?
Z otázek se zanedlouho stala obvinění. Únosce Aylingové, třicetiletý Lukasz Herba, před soudem začal tvrdit, že si „projekt únosu“ s modelkou vymysleli společně, aby se dostali z finančních problémů. Podle Herby plán založili na americkém thrilleru By Any Means, který měl premiéru dva měsíce před únosem Aylingové a vypráví o únosu nevýznamné celebrity a jeho mediální dohře.
Deník Guardian následný mediální kolotoč ilustruje pomocí rozhovoru s Aylingovou v pořadu Dobré ráno, Británie, kde ji „vyslýchal“ konzervativní novinář a moderátor Piers Morgan. Ten se zajímal zejména o knihu, kterou Aylingová v té době o svém únosu již začínala chystat. „Proč byste lhala policii o tak klíčové věci?“ ptal se jí v loňském říjnu. „Není to bezvýznamné, když jste šla na nákupy se svým údajným únoscem a pořídila jste si nové boty,“ pokračoval. Na její následující stížnosti se Morgan příliš neohlížel. „Když budete poskytovat placené rozhovory médiím a zároveň chystáte knihu za tisíce liber ještě předtím, než vůbec proběhl soud, myslím, že máme rozhodně právo vám pokládat těžké otázky.“
Nový agent a chystaná kniha
Aylingová mediální tlak nezvládala dokonale a podle některých analytiků působila až falešně, ale její odpověď Morganovi - „nakonec se to všechno ukáže.“ – se zřejmě potvrdila. Herba byl v červnu odsouzen na šestnáct let a devět měsíců vězení. Italský žalobce ho označil za „fanatika s narcistickými sklony“.
Od únosu Aylingové již uplynul téměř rok. S reportérem listu The Guardian se sešla ve fotografickém studiu ve východním Londýně. Dorazila i se svým novým agentem, Adrianem Singtonem, který stojí za její připravovanou knihou. I za Singtona je Aylingová často kritizovaná: svého původního agenta Phila Greena totiž za nového vyměnila krátce po únosu, což mělo podle některých kritiků symbolizovat její „bezcitné ambice“. Aylingová se ohrazuje, že rozvázala pracovní vztah s agentem, který ujednal focení, z něhož se vyklubal únos – což ohrozilo její život.
„Šílenost,“ shrnuje Aylingová posleních 11 měsíců svého života. „Tolik jsem toho dělala, protože jsem hodně cestovala,“ vypráví a zmiňuje řadu míst, kam vyjela zejména, aby poskytovala rozhovory: Milán, New York, Los Angeles, Miami, Las Vegas, Dubaj, Maledivy.
Expertní brainwashing
Jedním z důvodů, proč Ayligová udělala špatný dojem v televizních rozhovorech je, že i v současnosti má problém rozlišovat, coje realita a co příběh, který jí psychologickou manipulací vnutil Herba. Únosce jí řekl, že je součástí organizace se jménem Black Death (Černá smrt), násilné skupiny rumunských kuplířů, které sám se snaží zoufale uniknout. Aylingovou přesvědčil, že jejich osudy jsou nezvratně protkané: pokud se mu podaří za ni získat 300 tisíc liber, i Herba bude z organizace konečně propuštěn.
Když se Aylingovou dovezl na odlehlou farmu a přivázal ji ke skříni, ve své manipulaci pokračoval. Tvrdil jí, že byla unesena dvěma agenty organizace Black Death, před kterými ji zachránil – Herbovi měli modelku sami předat, jelikož má v organizaci vyšší postavení. Tvrdil jí, že mladé matky (Aylingová má dvouleté dítě) mají na darkwebu nižší hodnotu, zároveň ji však stále děsil tím, že pokud ji prodá do sexuálního otroctví, znudění majitelé ji nakonec možná nechají napospas hladovým tygrům.
Herba se před Ayligovou prezentoval jako její jediná šance na přežití. Přiměl ji, aby mu důvěřovala, tvrdil jí, že pro ni riskuje vlastní život a útěku se snažil zabránit hrozbou, že agenti Black Death jsou rozmístěni po celém světě.
Kuplířská organizace neexistuje
Byť média v začátcích pracovali s verzí zahrnující Black Death jako s faktem, později se ukázalo, že taková organizace vůbec neexistuje. Herba si ji celou vymyslel. Dva únosci sice Aylingovou skutečně napadli, ale jedním z nich byl sám Lukazs Herba, a druhým jeho zřejmě jeho bratr Michael, kterého Británie před měsícem vydala italské justici.
„Prezentoval to tak, jakože mě on zachránil. Dívala jsem se na něj jako – co bych si bez něj počala? Řekl mi, že pokud uteču, tak bych zemřela nejen já, ale i on. Zdálo se, že je to jediný člověk, kterému sejde na tom, jestli se dostanu na svobodu,“ vzpomíná Aylingová. Poté, co první noc po svém únosu strávila přivázaná k nábytku, ji Herba nabídl, že může spát vedle něj v posteli. To Ayligová přijala s tím, že svého „zachránce“ nechce rozzlobit.
Aylingová měla jasnou strategii pro přežití: získat si Herbovi sympatie a lítost. K modelce si zřejmě začal pěstovat city – údajně se jí zeptal, jestli se někdy stanou párem. „Říkala jsem mu, že později, až budu svobodná,“ svěřila se Aylingová s tím, že ve skutečnosti samozřejmě o vztah s Herbou zájem neměla.
Unést se Aylingovou pokusil již v dubnu 2017
Herbova fascinace Aylingovou však měla hlubší kořeny - ukázalo se totiž, že ji chtěl unést již jednou, a to při falešném focení v Paříži. Zde se opět rozchází verze, kterou odhalili vyšetřovatelé a kterou popsal unesené modelce. Aylingové tvrdil, že plány na únos zrušil, když zjistil, že má malé dítě, ve skutečnosti jej však vyděsila koncentrace policistů na Champs Élysées – chystaný únos se totiž „sešel“ se zvýšenou pozorností polcie po teroristickém útoku v dubnu 2017.
Během toho, co Aylingovou držel na farmě, po ní Herba začal požadovat jména lidí, kteří by za ni mohli zaplatit výkupné: chtěl po ní oněch 230 tisíc liber, za které by ji jinak prodal na zašifrovaných sítích. Jeden z nich nakonec poskytl zlomek částky, 20 tisíc liber, ale Herba v tu dobu byl zřejmě odhodlán Aylingovou propustit – dosud není zřejmá jeho motivace, ale média spekulují o tom, že s ní v budoucnu doufal v romantický vztah. I v té se době ostatně držel svého fiktivního příběhu: chtěl, aby mu poslala 50 tisíc v bitcoinech a v Anglii propagovala organizaci Black Death, byť věděl, že neexistuje. „Prostě nechápu. Nechápu nic z toho, co udělal,“ konstatuje Aylingová zpětně.
U konzulátu měl Herba nejprve Aylingovou pouze vysadit, pak však získal ještě více odvahy: chtěl, aby předstírala, že je její jediný kamarád v Itálii, který jí nabídl pomoc při útěku před únosci. Policie v jejich verzi událostí však rychle spatřila nesrovnalosti.
Nákup bot
Vyšetřovatelé začali Aylingovou dlouze vyslýchat. Ptali se jí například i na to, jak přišla k oblečení, které měla v tu dobu na sobě. Aylingová policii po dvanáctihodinovém výslechu řekla, že jí vše dal Herba na farmě, kde ji držel. To byla pravda jen částečně: oblečení dostala od Herby, boty však pořídili společně, čtyři dny po jejím únosu.
„Byl to konec výslechu. Mluvila jsem dvanáct hodin, a prostě jsem chtěla odejít. Myslela jsem si, že by to odstartovalo další várku otázek, a táhlo by se to dále. Tak jsem to nezmínila,“ popisuje teď Aylingová. Policie na ní v ten moment však vyrukovala s videem, na kterém se s únoscem drží za ruce a vybírá si nové boty. Aylingová prý tehdy byla v šoku a vyčerpaná, ale zpětně si familiérní zacházení s únoscem nevyčítá.
„Nikdo nemůže říkat, že jsem se měla chovat určitým způsobem, protože kdo si tímhle sakra prošel? Něčím tak šíleným. Jak můžete vědět, jak byste reagovali? Cokoli, o čem si myslíte, že vás to dostane na svobodu, prostě to uděláte,“ popisuje modelka. V době svého zatčení navíc prý věřila Herbově verzi o organizaci Black Death, a proto ho i litovala, když byl zatčen.
Pravdu Aylingová zjitila až u soudu: žádná organizace Black Death neexistovala, Herba měl fotky jejího zdrogovaného a polonahého těla v telefonu, a s únosem mu pomáhal jeho bratr.
Proč jí lidé nedůvěřovali?
Aylingová přiznává, že nesrovnalosti v jejím příběhu – způsobené manipulací únosce – její důvěryhodnosti nepomohly. Hlavní problém byl prý však jinde: Aylingová věří, že šlo zejména o její vzhled a vystupování.
„Myslím si, že mi lidé nevěřili, protože jsem se netopila v slzách. Ale já jsem byla šťastná, což je přirozené, po měsíci únosu a výslechů jsem mohla vidět svou rodinu, když jsem věřila, že už se to nikdy nestane,“ komentuje. „Fotoaparáty a kamery jsou navíc součástí mého života, takže jsem na ně asi reagovala jinak, než než by reagovala většina lidí, co si prošla tím samým.“
Krom toho však Aylingová věří, že roli hraje i určité snobství. „Myslím, že glamour modelka bude takhle zobrazovaná zákonitě. Je to asi stereotyp, hádám. Že chceme jenom slávu a publicitu.“
