„Rozloučíme se bohužel s kolegy, jejichž práce může být nahrazena umělou inteligencí a digitálními procesy. Funkce ředitelů redakcí, editorů obsahu, korektorů, sekretářek a fotoeditorů již nebudou existovat v dnešní podobě,“ informoval začátkem týdne e-mailem vydavatelský dům Axel Springer své zaměstnance. Škrty se mají týkat nejvíce bulvárního deníku Bild a zpravodajského deníku Die Welt.
Ředitel vydavatelství Mathias Döpfner oznámil radikální přestavbu deníku Bild již na konci února. Nyní tento plán dostává konkrétní obrysy. Kromě propouštění se sníží počet regionálních vydání z osmnácti na dvanáct, menší redakce budou zcela uzavřeny. Regionální vydání Bildu v Lipsku, Drážďanech a Saské Kamenici budou zrušena a sloučena do saského vydání. Düsseldorfské a kolínské vydání se sloučí v „Bild Rheinland“ a omezení se dotkne také severoněmeckého Hamburku. Ve všech vydáních se regionální zpravodajství zúží na jednu stranu místních zpráv a jednu stranu sportu.
Prodej Bildu za posledních dvacet let klesl z někdejších 4,5 milionu kusů v loňském roce na milion. Svaz německých novinářů (DJV) úsporné plány ostře kritizuje: „Pokud chce Mathias Döpfner podřezat firemní dojnou krávu, je to nejen asociální vůči zaměstnancům, ale také ekonomicky mimořádně hloupé,“ uvedl předseda DJV Frank Überall. „Bild je pro Axel Springer stále zdrojem zisku. Méně regionálního zpravodajství bude znamenat méně čtenářského servisu, a tím i méně čtenářů,“ dodal.
Nejdřív online, potom (možná) papír
Výpověď má dostat zhruba dvě stě zaměstnanců Bildu, propouštění se chystá také na úrovni managementu. Veškerá pozornost se má od začátku příštího roku z tištěných vydání obrátit na online zpravodajství: „Jen digitálně“ je nové motto vydavatelství, s mírnější alternativou „nejdřív online, potom tisk“.
Právě k tomu má přispět širší využívání technologií umělé inteligence. V pozadí rozsáhlých škrtů je také snaha radikálně snížit náklady, a to o sto milionů eur, v přepočtu téměř 2,4 miliardy korun.
Podle vydavatelství tyto organizační změny nejsou způsobeny využitím umělé inteligence, ale změnami v pracovních procesech, které jsou na ní nezávislé. Přesto rušení pracovních míst v tomto největším evropském vydavatelství, které kromě deníků Bild a Die Welt nově vlastní také zpravodajský portál Politico, vyvolává otázky ohledně toho, nakolik se umělá inteligence v blízké budoucnosti v mediálním průmyslu a zpravodajství prosadí.
AI ve světových newsroomech
Podle Zprávy o stavu digitálních médií, kterou vydal Reuters Institute, je rok 2023 „přelomovým rokem pro umělou inteligenci a její využití v žurnalistice“. Uvádí, že nástroje pro přepis mluveného slova na text umělou inteligencí (AI) jsou v redakcích již rutinní záležitostí. Mnohé z nich AI využívají také pro výběr článků, které doporučují uživatelům, a vytváření titulků.
Podle výzkumu Reuters Institute je to nicméně jen pět procent mediálních domů, které dávají využití AI větší prostor. Necelá čtvrtina (23 procent) ji využívá „trochu“, zatímco 27 procent vůbec. Největší podíl, 39 procent, připadá jen na občasné experimenty. Ať už to jsou třeba pokusy s virtuálními moderátory zpráv, nebo aplikace AI generující shrnutí online zpravodajství.
Britské deníky Daily Mirror a Daily Express již před čtvrt rokem zkušebně vydaly první texty sepsané umělou inteligencí. Typově šlo o „Sedm věcí, které dělat v...“, tedy v podstatě sestavení seznamu na základě běžně dostupných dat. „Text sice vytvořila umělá inteligence, ale obsah určil redaktor. Stejně tak o tom, zda je text dostatečně dobrý k vydání, opět rozhodli novináři,“ říká k tomu Jim Mullen, ředitel vydavatelského domu Reach, který Daily Mirror a Daily Express vydává.
Využití AI Mullen vidí v mechanických činnostech a sestavování textů o počasí, dopravě nebo tipů na výlet. „Snažíme se AI aplikovat tak, aby redaktoři měli volnější ruce pro práci na vlastním obsahu,“ říká Mullen s tím, že redaktoři se o práci bát nemusí.
Tiskové agentury AI používají už roky
Agentura Associated Press uvedla, že první články psané umělou inteligencí zveřejnila v roce 2014, zatímco Thomson Reuters od roku 2018 používá interní program Lynx Insight, který zkoumá informace, jako jsou údaje o trhu, a hledá témata a trendy, kterým by se redaktoři mohli věnovat.
Podobně AI již roky využívá také Česká tisková kancelář (ČTK). První zprávu automat napsal už při volbách v roce 2017, jednalo se o výsledky voleb. „Robot si umí přečíst, že vyhrál ten a ten kandidát. Redaktoři, kteří toto původně kontrolovali, místo toho můžou dělat investigativnější nebo tvůrčí práci. Můžou se ptát starostů, politiků, hejtmanů, zajišťovat ohlasy,“ řekl v pořadu Rozstřel ředitel ČTK Jaroslav Kábele.
Právě v tomto vývoji mnozí vidí šanci, pokud ji mediální domy dokážou dobře využít: Pokud rutinní úkoly převezme AI, budou mít redakce víc prostoru pro vlastní a originální obsah. Na druhé straně existují stále rostoucí obavy o možné zneužití AI k vytváření věrohodně vypadajících, ale lživých zpráv.
