„Je to pro mě trochu osobní, protože jsem je (Ukrajince, pozn. red.) přiměl k tomu, aby se vzdali jaderných zbraní. A nikdo asi nevěří, že by se Rusko k něčemu takovému odvážilo, kdyby je Ukrajina stále měla,“ prohlásil šestasedmdesátiletý exprezident v rozhovoru pro irskou veřejnoprávní stanici.
Ukrajina se jaderných zbraní, které na jejím území zůstaly po rozpadu Sovětského svazu, vzdala v prosinci 1994. Ukrajinský prezident Leonid Kravčuk tehdy se svým ruským protějškem Borisem Jelcinem, britským premiérem Johnem Majorem a Billem Clintonem podepsal takzvané Budapešťské memorandum, kterým se Moskva na oplátku zavázala respektovat ukrajinskou nezávislost a územní celistvost. Současně se jaderných zbraní vzdalo i Bělorusko a Kazachstán.
Rusko tyto závazky porušilo už v roce 2014, kdy obsadilo a anektovalo Krym a zahájilo hybridní válku v Donbasu. „Prezident Jelcin udělal dohodu, že nikdy nenaruší hranice Ukrajiny, protože chtěl, aby se vzdala svých jaderných zbraní. Věděl jsem, že prezident Putin tuto dohodu nepodporuje,“ vzpomínal Clinton.
Podle Clintona se Ukrajinci nechtěli jaderných zbraní vzdát. „Mysleli si, že je to jediná věc, která je chrání před ruským expanzionismem. Když se to Putinovi hodilo, dohodu porušil. Nejdřív si vzal Krym. A já se kvůli tomu cítím hrozně, protože Ukrajina je velmi důležitá země,“ dodal demokratický politik, který v Bílém domě odsloužil dva mandáty v letech 1993 až 2001.
Západ by podle něj měl v podpoře Ukrajiny vytrvat. „Může nastat čas, kdy ukrajinská vláda dojde k názoru, že je třeba začít myslet na mírovou dohodu, s kterou by se dalo žít. Ale nemyslím si, že bychom měli dát od nich ruce pryč a utéct.“
Clintonova zpověď zní podle historiků upřímně. „Ve světle všeho, co se stalo, je pochopitelné, že toho lituje. Na druhou stranu je pochopitelné, že to udělal. Snažil se denuklearizovat svět, zlepšit vztahy s Ruskem a začít s ním jednat konstruktivně. Ale je také pochopitelné, že Ukrajinci kvůli tomu dnes cítí vztek,“ uvedl odborník na mezinárodní právo Larry Donnelly.
Jiní experti jsou ovšem vůči americké roli daleko kritičtější. Historik George E. Bogden před rokem zveřejnil článek, podle nějž ministr zahraničí v předchozí Bushově administrativě James Baker na Kravčuka tvrdě tlačil, aby ho k odevzdání jaderného arzenálu přiměl. Zároveň mu odmítl dát nezpochybnitelné bezpečnostní garance, že USA v případě potřeby přijdou Ukrajině na pomoc.
„Budapešťské memorandum znovu ukázalo, jak pošetilé je věřit papírovým slibům ve světě, kde autokraté věří na právo silnějšího. Ještě škodlivější je poselství, aby se státy na vlastní nebezpečí vzdaly svých jaderných arzenálů. Tuto lekci se naučila Severní Korea a stejnou poučkou se ve snaze vyrobit bombu řídí i Írán,“ konstatoval před rokem list The Wall Street Journal.
