Bosenští Srbové v čele s Dodikem si v úterý 9. ledna připomenou den, kdy v roce 1992 vyhlásili nezávislost. Šlo o jeden z milníků, které vedly k válce, v níž zemřelo 100 tisíc lidí. Na oslavu „Dne státnosti“ je v úterý naplánována přehlídka bosenskosrbských policejních a speciálních jednotek. Bosenský ústavní soud tento svátek označil za nezákonný.
Od války v letech 1992 až 1995 je Bosna rozdělená na dva celky s vysokou mírou samosprávy, vedle RS je to chorvatsko-muslimská Federace Bosny a Hercegoviny. Dohromady je spojuje slabá centrální vláda, která je z velké části ochromená spory mezi zástupci tří hlavních etnik. Daytonskou mírovou dohodou, kterou zprostředkovaly USA, převzalo mezinárodní společenství úlohu garanta tohoto uspořádání.
Americké velvyslanectví v Sarajevu v pondělí sdělilo, že dva letouny F-16 prolétly okolím měst Tuzla a Brčko v rámci společného cvičení s bosenskou armádou.
„Výcvik byl (...) demonstrací závazku Spojených států zajistit územní celistvost a svrchovanost Bosny a Hercegoviny. Spojené státy nebudou přihlížet zpochybňování Daytonské mírové dohody a institucí Bosny a Hercegoviny,“ uvedla ambasáda na sociální síti X.
4. listopadu 2021 |
Srbský nacionalista Dodik se už řadu let snaží o rozvolnění vztahů s celostátními orgány a odtržení RS od bosenského státu. Koncem prosince pohrozil, že RS vyhlásí samostatnost v případě, že vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt vydá kontroverzní zákon o státním majetku. Schmidt, jehož autoritu bosenskosrbské vedení neuznává, uvedl, že něco takového nemá v úmyslu.
Washington už dříve zařadil Dodika na svůj sankční seznam. V reakci na jeho nejnovější secesionistické hrozby koncem prosince uvedl, že Dodik se mýlí, pokud si myslí, že Spojené státy „zůstanou stát stranou, zatímco on požene Bosnu vstříc konfliktu“.
Dodik v pondělí zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters svá vyjádření mírnil. Řekl, že usiluje o „udržitelnou dohodu“ se zástupci ostatních národů v Bosně, na které by se nepodílelo mezinárodní společenství.