V brazilských chudých čtvrtích vládne strach. Ve favele Gardênia Azul v západní části Ria de de Janeiro musí distributoři piva platit „daň“ za velké a populární venkovní večírky známé jako blocos. Ve favele Maré obyvatelé platí za využívání fotbalových hřišť a parkovacích míst.
Těmi, kdo peníze vybírají, ale nejsou klasické gangy. Jsou jimi milice, složené z bývalých i současných policistů a vojáků. Jejich úkolem je „chránit“ běžné obyvatele Brazílie, avšak v konečném důsledku mnohé jejich praktiky připomínají ty, kterými nechvalně prosluly i kriminální skupiny.
Ve favele KM32 brazilského města Nova Iguaçu musí tyto peníze za ochranu platit podomní prodejci a vlastníci obchodů. Pokud se členové milic zastaví v restauraci nebo i v jejich domově, ženy jim musí dát jídlo. A to i v případě, že jej nemají dost pro vlastní rodinu.
„Nehledě na cokoliv, co děláme, i když dodržujeme všechna jejich pravidla a činíme přesně to, co nám řeknou, vždycky máme pocit, že jsme se provinili,“ řekla listu The Washington Post žena, jejíhož syna milice zabila. „S milicemi se nedá nic vyjednat.“
Jeden jejich člen listu prozradil, že milice své odpůrce a konkurenty bez soudu zabíjí. On a jeho společníci například nechali krokodýla, aby jednoho muže zaživa pozřel. Studovali též techniky mexických kartelů spočívajících v udržení lidí naživu, i když je rozporcovávali na kusy.
„Myslíte, že je spravedlivé, aby někdo, kdo strávil svůj život ubližováním nevinným, tvrdě pracujícím lidem, rychle zemřel?“ táže se. „Všichni jsme věřili, že děláme správnou věc, větší dobro, chráníme naše komunity, přinášíme klid a zbavujeme se násilníků,“ říká s tím, že nyní už polovojenským skupinám nevěří a svého angažmá lituje.
Vazby na policii a politiky
Podle studií milice jsou přítomny ve 165 favelách a kontrolují území s více než 2 miliony Brazilců. Od roku 2006 milice rozšířily své teritorium čtyřnásobně, přičemž 90 procent tohoto území bylo dříve bez gangů.
Skupiny pronikají i do státních struktur. Brazilské státní zastupitelství získalo informace, podle nichž má největší polovojenská skupina Bonde do Zinho přístup k interním policejním seznamům i datovým systémům. Údaje využívala k vyhledávání informací o budoucích cílech atentátů. Data též naznačují, že má na výplatnici strážce zákonů.
Státní zastupitelství dokonce zřídilo zvláštní vyšetřovací tým pověřený objevením těchto vazeb poté, co dva policisté z polovojenské skupiny Escritorio do Crime zabili hlasitou kritičku těchto organizací, radní Ria Marielle Francovou.
Vyhrožování a zabíjení oponentů je ovšem jen jednou stranou mince. „Členové milicí často nabízejí kandidátům velké úplatky, dostanou od nich, co chtějí, a na oplátku tlačí na lidi, aby je volili,“ uvádí státní žalobkyně Elisa Pittarová. „Pouze politici, kteří jsou s nimi spojeni, mohou na jejich území vést kampaň.“
Mezi významnými podporovateli milicí je bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro. Podle něj tam, kde jsou, není násilí. Jeho syn Flavio je otevřeně přivítal v Riu. Jeden z policistů, podezřelý ze zapojení do úkladné vraždy Francové, žije na stejné luxusní adrese jako Flavio a má na něj přímé vazby.
Kromě policistů a politiků udržují skupiny i kontakt s kartely. Bonde do Zinho navázal pragmatickou spolupráci s gangem Third Command Puro, s nímž se podílejí na obchodu s drogami. Jejich společným cílem je vyhnání konkurenčních skupin.
„V dnešní době už žádné milice neexistují,“ řekl jejich bývalý příslušník. „Jen zločinci, kteří toto jméno využívají, ve skutečnosti ale kšeftují s narkotiky a vydírají obyvatele.“
