Brazilští prezidenti obvykle při vánočních svátcích udělují milosti starým či těžce nemocným vězňům. Jair Bolsonaro se ale letos rozhodl milost rozšířit i na policisty a vojáky, kteří byli odsouzeni za trestné činy, které se staly před 30 a více lety.
Díky tomu do milosti spadá i skupina 69 bývalých policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu 111 vězňů ve věznici Carandiru ve státě Sao Paolo v říjnu roku 1992. Věznice s kapacitou 10 tisíc trestanců kdysi patřila k největším v zemi, uzavřena byla po další vzpouře v roce 2002.
Vraždy se staly během policejního zásahu proti vzpouře ve věznici a odsouzení policisté tvrdí, že jednali v sebeobraně. Soud se ale přiklonil k tvrzením obžaloby, podle které se jednalo o neoprávněné popravy. Bývalí policisté však díky různým právním kličkám nikdy do vězení nenastoupili. Zdlouhavý případ se podle médií stal příkladem beztrestnosti policie v zemi.
S milostí nesouhlasí státní zástupci v Sao Paolu. Tamní generální prokurátor Mario Luiz Sarrubbo požádal ministerstvo spravedlnosti, aby se obrátilo na nejvyšší soud s cílem milost zastavit. Podle prokurátora prezidentská milost porušuje ústavu i trestní zákoník. „Žádám, aby se naléhavě přijala opatření k prohlášené neústavnosti (milosti),“ uvedl Sarrubbo.
Ze strany Bolsonara, který je bývalý armádní důstojník, se zřejmě jedná o poslední milost, jelikož 1. ledna do prezidentského úřadu vstoupí Luiz Inácio Lula da Silva, který vyhrál v říjnových prezidentských volbách.
Bomba před nástupem nového prezidenta
V brazilské metropoli v sobotu policie odhalila výbušné zařízení v kamionu nedaleko mezinárodního letiště a posléze zadržela podezřelého. Podle místních médií muž vypověděl, že je Bolsonarovým stoupencem a bombu chtěl nechat vybuchnout, aby vyvolal chaos v souvislosti s inaugurací Luly da Silva.
Zadrženým je podle zpravodajského serveru G1 čtyřiapadesátiletý podnikatel George Washington de Oliveira, který do metropole přijel z města Santarém (stát Pará) demonstrovat proti nastupující levicové vládě. Policie u něj v bytě v metropoli nalezla zbraně, výbušniny a falešné uniformy.
Podle místních médií přiznal, že je příznivcem současného krajně pravicového prezidenta a patří k demonstrantům, kteří před kasárnami v metropoli požadují, aby armáda zabránila Lulovi v převzetí moci. Vedení armády ale uznává výsledek voleb, stejně jako to učinil po několika dnech od voleb Bolsonaro, když jeho ministři začali spolupracovat na předávání moci.
Po domácku vyrobené výbušné zařízení složené z dynamitu a časovacího spínače zneškodnili v sobotu pyrotechnici a policie oznámila, že okolnosti vyšetřuje. Zpočátku nebylo jasné, zda nález souvisí s inaugurací, ale Lulův tým byl informován a dal najevo obavy. Nový prezident totiž obvykle v den uvedení do úřadu také projíždí v otevřeném voze ulicemi brazilské metropole, aby pozdravil své příznivce.
Od vítězství Luly v říjnových volbách, v nichž o necelé dvě procenta porazil Bolsonara, se konaly po celé zemi demonstrace Lulových odpůrců. Bolsonarovi příznivci při nich také blokovaly silnice, většinou pokojně, ale vyskytly se i násilnosti skupin radikálů, kteří zapalovali auta či pneumatiky.
Sedmasedmdesátiletý Lula da Silva se 1. ledna nejvyššího úřadu v zemi ujme už potřetí, prezidentem byl v letech 2003 až 2010 a za své vlády i po ní se těšil přízni milionů Brazilců. Podle mnohých analytiků patří k nejoblíbenějším prezidentům Brazílie, oblibu si získal zejména sociálními programy, jimiž jeho vláda dostala řadu Brazilců z bídy. Pověst mu ale poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení. Jeho nepravomocné odsouzení i další obvinění ale posléze zrušil soud kvůli formálním chybám i podjatosti soudce.
Lulova slavnostního uvedení do úřadu se podle agentury EFE zúčastní na dvě desítky hlav států či vlád, přijede mimo jiné španělský král Felipe VI. a prezidenti Německa, Portugalska, Argentiny, Kolumbie, Chile či Bolívie. Ze Spojených států by měla dorazit ministryně vnitra Deb Haalandová, ruskou delegaci povede šéfka horní komory parlamentu Valentina Matvijenková.
Pro veřejnost se v brazilské metropoli 1. ledna chystá hudební festival za účasti tří desítek interpretů, očekává se, že dorazí na 300 tisíc lidí, napsala agentura EFE.
