Putinův hlas na videu zveřejněném ruskými prokremelskými médii je mnohem hlubší, než je obvyklé. Na sociálních sítích ruský prezident čelí posměchu, že konečně zní jako pravý záporák s hlasem vzbuzujícím respekt.
Není jisté, zda změněný hlas byl výsledkem technické závady. Kreml se k věci nevyjádřil, na jeho oficiálních stránkách je video s Putinovým normálním hlasem.
Marina Ovsjannikovová, bývalá novinářka ruské propagandistické stanice První kanál, která kvůli kritice války uprchla ze země a nyní žije ve Francii, se domnívá, že hlas pravděpodobně patří režisérovi nebo editorovi Putinova osobního filmového týmu, který prováděl to, co se v televizním slangu nazývá vysílání pracovní verze. Produkce tím obvykle měří trvání videa.
На саммите БРИКС - скандал. Путин заговорил не своим голосом.
На телевизионном сленге это называется выдали в эфир черновой вариант. Вероятно,голос принадлежит режиссеру или монтажеру личной съемочной группы Путина. Обычно это делается для предварительного замера хронометража https://t.co/8FNmEBw7di
Putin podle očekávání chyběl mezi lídry pětice členských zemí (Rusko, Čína, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika). Hostitelská země, Jihoafrická republika, patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal mezinárodní zatykač. ICC vydal na Putina mezinárodní zatykač s souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska.
Šéf Kremlu, kterého na akci zastupuje šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, tudíž promluvil aspoň skrze přednahrané video. Uvedl, že ruské akce na Ukrajině „jsou motivovány pouze snahou zastavit vyhlazovací válku, kterou rozpoutal Západ“. Dodal, že BRICS cílí na naplnění aspirací „globální většiny“. Členové BRICS nyní představují více než 40 procent světové populace.
Izolovaný Putin
Putin v projevu zopakoval svá dřívější tvrzení, že za nedostatek obilí a jeho zvýšené ceny mohou západní sankce proti Rusku. Podle Západu a Ukrajiny ale odpovědnost leží na rozhodnutí Moskvy zaútočit na Ukrajinu, blokovat její přístavy, ničit ukrajinské zásoby obilí a odstoupit od černomořské dohody o jeho vývozu.
Západní média si všímají, se Putinovi nedařilo získat na summitu mezinárodní podporu. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa jej vyzval k návratu k dohodě o vývozu obilí i k navrácení unesených ukrajinských dětí. Jasné popíchnutí šéfa Kremlu, všímá si list The New York Times.
Zatímco Putin se snažil vykreslit BRICS jako protiváhu Západu, jiní účastníci byli uměřenější. „Nechceme být protiváhou G7, G20 či Spojených států. Chceme se jen organizovat,“ řekl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Zájem podle médií nemá ani Indie, která vzhledem k napjatým vztahům s Čínou nechce s BRISCU učinit příliš instituci pro prosazování pekingského vlivu.
I čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že cílem skupiny není „zaujímat strany, ani vytvářet konfrontaci bloků“. V jeho projevu, který četl v zastoupení čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao, se nicméně vymezoval vůči státům prosazujícím hegemonii s jasnou narážkou na USA.
Sám čínský prezident zahajovací obchodní fóru v hlavním místě konání summitu nedorazil, když v JAR osobně je. Není jisté proč. Podle listu Odkaz se spekuluje o nemoci.
Poradce Bílého domu Jake Sullivan uvedl, že Washington BRICS nevnímá jako geopolitického soupeře a země bloku označil za „rozmanitou skupinu s různými názory na klíčová témata“.
Zájem o členství ve skupině podle jihoafrických představitelů projevilo na 40 zemí z Asie, Afriky či Latinské Ameriky. Zhruba polovina z nich podala i oficiální žádost. Seznam států, které se ucházejí o členství, blok nezveřejnil. Svůj zájem ale potvrdily například Írán, Venezuela, Etiopie, Alžírsko či Kuba. Mnohé z nich vidí v BRICS právě alternativu vůči zavedeným mezinárodním organizacím, v nichž podle jejich názoru dominují státy Západu.
