Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Dnes – Londýn. Velká Británie je lídrem, pokud jde o rozšiřování našich schopností na zemi i ve vzduchu. Tato spolupráce bude pokračovat i dnes,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru. „Budeme vést věcná jednání tváří v tvář a v delegacích,“ dodal Zelenskyj.
„(Drony a rakety protivzdušné obrany) budou dodány v nadcházejících měsících, kdy se Ukrajina chystá zintenzivnit svůj odpor proti probíhající ruské invazi,“ uvedla podle agentury Reuters britská vláda.
Britský ministr obrany Ben Wallace ve čtvrtek potvrdil mediální zprávy, že Británie dodala Ukrajině několik střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Střely mají dosah přes 250 kilometrů a doletí tak i hluboko do ruského teritoria.
Sunak a Zelenskyj jednali o stíhačkách
Ukrajinský prezident Zelenskyj s britským premiérem Sunakem při pondělním jednání v Londýně hovořili o ukrajinské žádosti o dodání stíhaček západními zeměmi. Britský premiér podle agentury Reuters uvedl, že s nimi o tom jedná. Premiérův mluvčí nicméně dodal, že sama Británie stíhačky Ukrajině dodat neplánuje.
„Ukrajinci se rozhodli cvičit své piloty na F-16 a vy víte, že RAF je nepoužívá,“ odpověděl mluvčí britského premiéra na otázku, zda země plánuje Ukrajině bojové stíhačky dodat.
„V brzké době se dozvíte o velmi důležitých rozhodnutích, ale ještě na tom chvíli musíme pracovat,“ uvedl ukrajinský prezident po setkání se Sunakem. Na otázku, zda je férové tvrdit, že Ukrajina nemůže zahájit proti Rusku protiofenzívu, dokud země nedostane modernější zbraně, Zelenskyj odpověděl, že Ukrajinci „potřebují ještě nějaký čas“.
Oznámení o vojenské pomoci Londýna se dočkalo kritiky Kremlu. „Vnímáme to extrémně negativně. Británie se snaží být jednou z hlavních zemí, které dodávají Ukrajině další zbraně,“ uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že britská vojenská pomoc Kyjevu nezmění vývoj konfliktu a Ukrajině jen zhorší situaci.
Zelenskyj se Sunakem jednal v rámci návštěvy evropských zemí, kde se snaží dohodnout další vojenskou pomoc pro ukrajinská vojska před spuštěním dlouho očekávané protiofenzivy. V sobotu ukrajinský prezident hovořil v Itálii s vrcholnými představiteli této jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem.
V neděli diskutoval v Berlíně s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Později se přesunul do Cách, kde převzal Cenu Karla Velikého, kterou získal on a ukrajinský lid.
Do Londýna Zelenskyj zamířil z Paříže, kde jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Shodli se na potřebě dalších protiruských sankcí. Při více než tříhodinové nedělní pracovní večeři Macron podle agentury AFP rovněž přislíbil Ukrajině další desítky obrněnců a lehkých tanků a podporu při dalším výcviku vojáků.
Kodaňské vystoupení na dálku
Zelenskyj v pondělí promluvil prostřednictvím videa i k účastníkům Kodaňského summitu pro demokracii. Mimo jiné vzkázal, že demokracie může a musí být silnější než kdokoliv, kdo stojí proti ní.
Nedávný vstup Finska do NATO podle Zelenského prokázal skutečné účinky bezpečnostních záruk této aliance. O členství spolu s Finskem požádalo také Švédsko, obě země k tomu vedly obavy z bezpečnostní situace poté, co Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu. Z téhož důvodu o vstup do NATO usiluje i Kyjev, ale stejně jako Stockholm zatím nebyl úspěšný. Červencový summit vedení NATO bude hostit litevská metropole Vilnius.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Kodani uvedl, že očekává, že se spojenci na červencovém summitu ve Vilniusu dohodnou na víceletém programu, který by měl Ukrajině pomoci přiblížit se vojenským standardům aliance. Pokud spojenci poskytnou Ukrajině dvoustranné bezpečnostní záruky, bude se to velmi blížit článku 5, uvedl podle agentury Reuters Stoltenberg. Článek 5 stanoví, že smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.
Stoltenberg také zopakoval, že plánuje opustit funkci generálního tajemníka, až mu v říjnu skončí mandát. Dodal, že do té doby se bude plně soustředit na své povinnosti, mezi něž nepatří hledání nástupce.
Kodaňský summit pro demokracii pořádá bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. S projevem o obraně celosvětových hodnot na něm vystoupí i český prezident Petr Pavel.
