Dvoudenní summit Evropské unie začal ve čtvrtek večer v Bruselu jednat o rozpočtu společenství v letech 2007-13. Výhrady k dosavadním představám Británie, která v
tomto pololetí unii předsedá, přitom nezmizely. Proto britští diplomaté připravují další verzi rozpočtu.
O záměru Británie předložit nový návrh mluvil podle agentury AP po čtvrteční večeři účastníků dvoudenní vrcholné schůzky polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz. Další z účastníků večeře, švédský premiér Göran Persson, řekl, že mezi nejvyššími představiteli zemí unie trvají vážné rozdíly ohledně rozpočtu. Šance na dohodu jsou podle něj 50:50.
Český premiér Jiří Paroubek v České televizi prohlásil, že britský návrh unijního rozpočtu považuje za důstojný pro Českou republiku. Zároveň ovšem připustil, že řada účastníků večerního jednání se k tomuto modelu vyjadřovala kriticky, nejvíce možná Polsko a pobaltské státy.
Parlament hrozí vetem
Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell pohrozil , že jeho instituce zablokuje sedmiletý rozpočet unie, pokud bude založen na návrhu britského předsednictví z tohoto týdne.
"Je zcela jasné, že tento návrh je pro parlament nepřijatelný," prohlásil s tím, že toto stanovisko sdílejí všechny politické kluby v EP. Premiérům a prezidentům řekl, že by neměli ztrácet čas debatou o něčem, co k ničemu nepovede. Upozornil, že dříve se možná EP podřizoval politickému tlaku z hlavních měst. "Dnes to už nefunguje. Nejsme připraveni toto akceptovat," prohlásil.
Na tiskové konferenci Borrell vysvětlil, že pokud by se "pětadvacítka" tentokrát nedohodla, svět se nezboří; naopak, smlouvy o EU s takovou situací počítají. Unie by dál hospodařila podle rozpočtu roku 2006, který EP právě dnes schválil. A jeho příjmy a výdaje se rovnají 1,09 procenta hrubého národního důchodu unie, zatímco pro dalších sedm let se navrhuje 1,03 procenta, a to ještě přistoupí Bulharsko a Rumunsko.
"Nebojte se, EU bude mít rozpočet na rok 2007. Otázkou je, zda to bude rozpočet jen na tento rok, nebo bude zasazen do delšího rámce," řekl. Nevyjádřil se však k upozornění, že na provizorní hospodaření podle rozpočtu z roku 2006 by silně doplatily nové členské země, které si od nové finanční perspektivy slibují mnohem větší prostředky.
Borrel odmítl, aby byl Evropský parlament chápán jako záporný hrdina ve filmu, který pokazí možnou dohodu. "Neříkejte, že parlament vytváří krizi... Pokud to (britský návrh) přijmeme, obětujeme své ambice. Nelze se neustále zvětšovat a omezovat přitom rozpočet," zlobil se. "Neříkejme proto 'dnes nebo nikdy', neházejme ručník do ringu, jsou možná jiná řešení."
Nepočítejte, kolik tratíte
Sedmiletá finanční perspektiva musí být podle smluv schválena třemi institucemi EU - Evropskou radou (členskými státy na nejvyšší úrovni), Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Pokud bude na summitu dosaženo dohody, přijde na řadu parlament na plenárním zasedání v půli ledna. EP loni schválil návrh, který počítá s rozpočtem 974,8 miliardy eur, tedy 1,18 procenta unijního HND.
Britský návrh činí 849,3 miliardy, tedy 1,03 procenta. Borrell se bouřil proti "zvrácené logice", podle níž všichni počítají, kolik na EU tratí nebo kolik z ní dostávají. Vytrácí se tak původní duch společenství, převládají národní zájmy, EU je stále častěji vnímána jako problém, nikoli jako výhoda.
"Kdybychom unii považovali za prostředek k řešení svých problémů, neváhali bychom ji vybavit prostředky, aby mohla účinně fungovat," uvedl. Pozastavil se také nad spojováním otázky britského odvodu do rozpočtu se společnou zemědělskou politikou. Británie musí podle něj platit víc, aby se spravedlivě podílela na nákladech vyvolaných loňským rozšířením, a ne to podmiňovat reformou zemědělské politiky. Ta musí být reformována, ale bez jakýchkoli předběžných podmínek, prohlásil.
