Johnson se o víkendu objevil na Ukrajině. Setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a navštívil města Buča a Boroďanka, která se stala synonymem ruských zvěrstev.
Vidět míru destrukce, kterou ruská invaze zanechala na ukrajinských městech, Johnsonem otřáslo. „Podívejte se na tyto odvážné Ukrajince a odpovězte mi na otázku: na co zatraceně čekáme?“ popisuje své pocity ve svém článku pro britský bulvární deník Daily Mail.
Bývalý expremiér patřil mezi nejtvrdší kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina a velké podporovatele Ukrajinců. V obhajobě vojenské pomoci Ukrajině pokračuje i nyní.
„Každým uplynulým dnem další nevinní jsou obětováni, více odvážných ukrajinských vojáků zabito a více mladých Rusů poslaných do tohohle mlýnku na maso,“ zdůrazňuje Johnson. „Dovolte mi znovu položit otázku. Jaké myslitelné důvody pro zpoždění mohou existovat? Proč neposkytujeme Ukrajincům veškerou pomoc, kterou potřebují, nyní, když ji potřebují?“
Johnson je přesvědčen, že Ukrajinci míří k vítězství, otázkou je ale, kdy jej dosáhnou. „Čím dříve pomůžeme Ukrajincům dosáhnout jejich nevyhnutelného vítězství, tím dříve skončí jejich utrpení a tím dříve se celý svět včetně Ruska může začít vzpamatovávat z Putinovy katastrofy. To vyžaduje, abychom my všichni na Západě, všichni přátelé Ukrajiny, zdvojnásobili a ztrojnásobili svou podporu.“
Kyjev opakovaně žádal o německé tanky Leopard, Berlín se ale zatím navzdory tlaku Polska a dalších zemí zdráhá. Na stole je i dodávka amerických tanků Abrams, Washington ale argumentoval proti poskytnutí této techniky Ukrajincům s tím, že tanky jsou příliš těžké na výcvik a údržbu a navíc používají specifické palivo. Obě země by podle médií ale tento týden mohly dojít k změně postoje.
Johnson hrdě pochválil svou zem, že se Ukrajině rozhodla poslat tanky Challenger a tím vytvořila „příklad pro ostatní země k napodobení“. „Nyní je čas pro ostatní, aby následovali naše vedení“.
„Kde potřebuje západní svět v tuto chvíli rozestavit tyto tanky? Hlídat Severní Porýní-Vestfálsko? Chránit Tennessee? Potulovat se ve vesnicích Wiltshire?“ ptá se Johnson.
Putinův konec hry
Johnson varuje, že i když Putin čelil v poslední době porážkám, stále má kde brát a chystá „protiúder“. Před zesílením bojů na jaře varují ukrajinští i západní představitelé. Johnson se přidává k těm, podle kterých Ukrajinci nepotřebují západní zbraně jen proto, aby ruskou ofenzívu vydrželi, ale hlavně proto, aby se sami mohli chopit iniciativy.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley uvedl, že při obtížném vyhánění Rusů z ukrajinského území budou potřebné slíbené dodávky vojenského vybavení a s nimi související výcvik. „Ideální by bylo, aby dodávky zbraní a vojenského materiálu mohli Ukrajinci využít někdy předtím, než nastanou jarní deště,“ řekl nejvýše postavený americký generál.
Bývalý předseda britské vlády se domnívá, že pro Ukrajince nyní bude stěžejní převzít kontrolu nad pozemním mostem neboli pásem Rusy okupovaného ukrajinského území táhnoucího se podél pobřeží od Donbasu po Krym a který v současnosti blokuje Ukrajincům přístup do Azovského moře. Pokud se Ukrajincům podaří jej získat zpět či alespoň rozdělit napůl, „pro Putina je to konec hry“.
Podle Johnsona je zbytečné se obávat, že by Putin eskaloval válku, vzhledem k tomu, že už ukázal, čeho je schopen „i bez sebemenší provokace“. Johnson nevěří, že by Kreml sáhl k použití jaderných zbraní, protože tím by od sebe odehnal i své poslední spojence, včetně toho nejdůležitějšího, Číny. A v neposlední řadě by tím proti sobě poštval i ruskou veřejnost, myslí si expremiér.
Západ by se podle Johnsona neměl tudíž bát jakýchkoliv ruských vyhrůžek a přijmout Ukrajinu do NATO. Zdůraznil, že důsledkem nepřijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance je „nejkrvavější válka v Evropě za posledních 80 let“.
„Není naším úkolem dělat si starosti s Putinem,“ říká expremiér s tím, Putin se svou kontrolou ruského informačního prostoru najde způsob, jak prohru na Ukrajině vysvětlit. „Naším úkolem je pomoci Ukrajině vyhrát, a to co nejrychleji.“
