„Společnost Innovia, která pětilibrovku vyrábí, už začala se svými dodavateli intenzivně pracovat na změně,“ napsala v oficiálním prohlášení Bank of England. Dodala, že o složení bankovky nevěděla ve chvíli, kdy s firmou podepisovala kontrakt.
Češi a Britové dostali z Bruselu na vývoj superlaserů přes miliardu korun |
Bankovka je sice vyrobená z plastu, ten však obsahuje i malé množství loje získaného z živočišných odpadů. Lůj, který minulé generace denně používaly k výrobě mýdla či svíček, pochází z hovězího nebo skopového masa, někdy i z vepřového. Získat se dá například na jatkách.
Poté, co tuto skutečnost zjistili vegetariáni a vegani, začali na sociálních sítích šířit petici, která žádala, aby se složení bankovek změnilo. Do středečního večera nasbírali více než 100 tisíc podpisů.
„Žádáme, abyste přestali používat zvířecí produkty při výrobě měny, jíž musíme platit,“ píše se v petici. Na Twitteru pak vegani a vegetariáni označili výrobu bankovek za „nechutnou“. Vůdci britských hinduistů pak zvažují zákaz bankovky ve svých chrámech.
Putting #animalfat in £5 is an insult - and should concern everyone. New piece by @ElenaOrde on non #vegan bank note https://t.co/6JstiCrjea pic.twitter.com/HDaZzG8aZn
— The Vegan Society (@TheVeganSociety) November 30, 2016
V bankovkách je loje pouze stopové množství. Vyskytuje se v polymerových kuličkách, ze kterých se vyrábí základ pro pětilibrovku. „Respektujeme znepokojení obyvatel a věnujeme se jejich řešení s největší vážností,“ komentovala problém centrální banka.
Bank of England plánuje podobným způsobem vyrábět i bankovky o hodnotách deseti a dvaceti liber. Začít s tím má v plánu do roku 2020. Od nového způsobu výroby si šéfové britského bankovnictví slibují větší bezpečnost a také delší trvanlivost. Plastové bankovky by totiž měly vydržet v oběhu v průměru 2,5krát delší dobu.