USA a Británie v závěsu za nimi zdůvodňovaly nutnost intervence v Iráku právě hrozbou, kterou představovaly (údajné) irácké zbraně hromadného ničení. Tehdejší britský premiér Tony Blair v září 2002 dokonce prohlásil, že Irák má zbraně hromadného ničení, které mohou být použity během 45 minut. Po invazi, která Saddáma svrhla, se žádné takové zbraně nenašly.
Bývalý ředitel byra pro mezinárodní bezpečnost na britském ministerstvu zahraničí William Ehrman řekl, že vláda před zahájením invaze dostala informaci, že Irák se zbraní hromadného ničení vzdal.
Husajn a Al-Káida nebyli spojenci
Jeho bývalý kolega Tim Dowse zase řekl, že slova o nasazení zbraní hromadného ničení během 45 minut považovaly britské bezpečnostní kruhy za zmínku týkající se jejich možného použití na bojišti, ne na raketách namířených proti sousedním státům. "Nemyslím, že bychom kdy řekli, že to bylo k použití na balistických raketách," prohlásil. Dowse také řekl, že v roce 2001 nedělal Británii největší starosti ohledně šíření zbraní hromadného ničení Irák, ale mnohem víc Írán a Libye. Ehrman hovořil v této souvislosti také o Severní Koreji.
Dowse dále prohlásil, že i když Saddám Husajn podporoval palestinské skupiny, kontakty jeho vlády s Al-Káidou byly sporadické. "Nic neukazovalo na nějaký vztah mezi nimi. Po 11. září (2001, kdy se USA staly terčem teroristických útoků připisovaných Al-Káidě) jsme fakticky došli k závěru, že Irák se (vůči Al-Káidě) dál stáhnul. Nechtěli s nimi být spojováni. Nebyli to přirození spojenci." Podle Ehrmana se také nikdy nenašel žádný důkaz, že by irácký režim dodával chemické nebo biologické zbraně teroristům.
Komise vyšetřující britskou účast na válce v Iráku zahájila činnost v pondělí. Je to už třetí oficiální vyšetřování této účasti. Předchozí dvě média označovala za nedostatečná a formální. Nová komise má své závěry zveřejnit nejdříve koncem příštího roku. Na jeho začátku má před ní vypovídat i Tony Blair.
