Téměř na dvojnásobek chce Evropská komise prodloužit autorská práva hudebních interpretů. Zatímco doposud to bylo 50 let, ještě letos by to mohlo být 95 let.
„Navrhuji, aby už interpreti nebyli v rámci hudebního trhu jen chudými příbuznými,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy. Práva interpretů jsou totiž v Evropě v současnosti chráněna padesátiletou lhůtou, zatímco autoři skladeb mají práva zajištěna do konce života a ještě dalších 70 let po smrti. Ve Spojených státech je lhůta pro zpěváky právě 95 let.
„Je to interpret, kdo dává písni život. Většina z nás nemá ponětí, kdo napsal oblíbenou píseň, obvykle jmenujeme právě zpěváka,“ řekl McCreevy. Přestože si však drtivá většina posluchačů spojuje písně s jejich interprety, z hlediska zákona jsou autoři oproti zpěvákům ve výhodě.
„Pokud zpěvák není autorem díla, nepřísluší mu ochrana podle autorského práva. Jeho nárok určuje takzvané právo výkonného umělce,“ vysvětlila právnička Markéta Prchalová z České protipirátské unie. Autorské právo má také mnohem starší historii než ochrana práv interpretů.
Masové šíření hudby po internetu nyní starším nahrávkám nabízí zcela nové finanční příležitosti. Z prodeje jejich práv by proto do hudebního průmyslu mohly přitéct nové peníze. „Příjmy z poplatků za druhotné využití skladeb budou v budoucnu jednoznačně růst,“ potvrdila ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) Petra Žikovská.
Mladí hudebníci v 50. a 60. letech často začali hrát ještě před dvacítkou, takže padesátiletá lhůta jim nemusí zajistit práva ani do konce života. Průměrný věk v Evropské unii je 75 let pro muže a 81 let pro ženy, výjimkou tedy nejsou ani lidé starší osmdesáti a devadesáti let. Proto nyní hrozí, že tito lidé o veškeré příjmy z používání jejich děl přijdou v citlivém důchodovém věku.
Komisař plánuje návrh připravit do letošního léta a na jeho konečné podobě se chtějí podílet také samotní interpreti a hudební vydavatelství. Pokud návrh projde, začne se zřejmě interpretům znovu platit i za skladby, kterým již padesátiletá ochrana vypršela. „V minulosti to bylo tak, že v takovém případě byla zavedena dvouletá překlenovací lhůta. V ní si zájemci buď opatřili licenci, nebo s jejím používáním přestali,“ doplnila Žikovská. Podle eurokomisaře by takový návrh nijak nezvedl ceny nahrávek pro spotřebitele. Desky zpěváků, kteří již nemají ke svým dílům autorská práva, jsou totiž podle vypracované studie ve skutečnosti stejně drahé jako nově vydané tituly. Podle jiných odhadů by cena těchto nahrávek mohla vzrůst asi o deset procent.
„Navrhuji, aby už interpreti nebyli v rámci hudebního trhu jen chudými příbuznými,“ uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy. Práva interpretů jsou totiž v Evropě v současnosti chráněna padesátiletou lhůtou, zatímco autoři skladeb mají práva zajištěna do konce života a ještě dalších 70 let po smrti. Ve Spojených státech je lhůta pro zpěváky právě 95 let.
„Je to interpret, kdo dává písni život. Většina z nás nemá ponětí, kdo napsal oblíbenou píseň, obvykle jmenujeme právě zpěváka,“ řekl McCreevy. Přestože si však drtivá většina posluchačů spojuje písně s jejich interprety, z hlediska zákona jsou autoři oproti zpěvákům ve výhodě.
„Pokud zpěvák není autorem díla, nepřísluší mu ochrana podle autorského práva. Jeho nárok určuje takzvané právo výkonného umělce,“ vysvětlila právnička Markéta Prchalová z České protipirátské unie. Autorské právo má také mnohem starší historii než ochrana práv interpretů.
Masové šíření hudby po internetu nyní starším nahrávkám nabízí zcela nové finanční příležitosti. Z prodeje jejich práv by proto do hudebního průmyslu mohly přitéct nové peníze. „Příjmy z poplatků za druhotné využití skladeb budou v budoucnu jednoznačně růst,“ potvrdila ředitelka české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) Petra Žikovská.
Mladí hudebníci v 50. a 60. letech často začali hrát ještě před dvacítkou, takže padesátiletá lhůta jim nemusí zajistit práva ani do konce života. Průměrný věk v Evropské unii je 75 let pro muže a 81 let pro ženy, výjimkou tedy nejsou ani lidé starší osmdesáti a devadesáti let. Proto nyní hrozí, že tito lidé o veškeré příjmy z používání jejich děl přijdou v citlivém důchodovém věku.
Komisař plánuje návrh připravit do letošního léta a na jeho konečné podobě se chtějí podílet také samotní interpreti a hudební vydavatelství. Pokud návrh projde, začne se zřejmě interpretům znovu platit i za skladby, kterým již padesátiletá ochrana vypršela. „V minulosti to bylo tak, že v takovém případě byla zavedena dvouletá překlenovací lhůta. V ní si zájemci buď opatřili licenci, nebo s jejím používáním přestali,“ doplnila Žikovská. Podle eurokomisaře by takový návrh nijak nezvedl ceny nahrávek pro spotřebitele. Desky zpěváků, kteří již nemají ke svým dílům autorská práva, jsou totiž podle vypracované studie ve skutečnosti stejně drahé jako nově vydané tituly. Podle jiných odhadů by cena těchto nahrávek mohla vzrůst asi o deset procent.
