Vadim Petrovič Železnyj má pod sakem, na kterém se blýská zlatý odznak Svazu ukrajinských novinářů, tlustý červený svetr. Není divu, v jeho kanceláři zástupce ředitele Odboru masových sdělovacích prostředků Luganské oblasti není ani patnáct stupňů. Vadim Petrovič si ale nestěžuje.
Naopak si pochvaluje, jak je venku, a tím pádem i v budově, v níž sídlí orgány této nejvýchodnější ukrajinské oblasti, v těchto dnech teplo. „Před pár dny bylo venku minus pětatřicet, to jsme opravdu mrzli. Teď jsou minus čtyři a svítí slunce, to už není žádná pořádná zima,“ říká Vadim Petrovič. S obavami však vzápětí dodává: „Od pátku se má zase ochladit.“
Podobně jako Vadim Petrovič očekává s obavami změnu počasí a návrat tvrdých sibiřských mrazů většina Ukrajinců. A je úplně jedno, jestli před blížícími se březnovými parlamentními volbami fandí „proevropským“ oranžovým, nebo jako většina lidí tady na východě Ukrajiny proruským „modrým“. Mrznout totiž budou všichni. Vláda už vyzvala průmyslové podniky, aby omezily v případě návratu velkých mrazů výrobu, aby se dostalo na vytápění domácností.
To, že se ruský Gazprom pokusil začátkem roku zvýšit na pětinásobek ceny plynu dodávaného Ukrajině, rozhořčilo deset milionů ukrajinských Rusů stejně jako zbylé Ukrajince. Dokonce i ruským prezidentem Vladimirem Putinem protežovaný expremiér a lídr „modrých“ Viktor Janukovyč politiku tlaku na Ukrajinu otevřeně kritizoval. „Ruští politici podlehli zájmům Gazpromu,“ uvedl.
Na druhou stranu ale lídr opozice samozřejmě neopomenul kritizovat prezidenta Viktora Juščenka a jeho vládní tým za neprofesionální přístup k jednáním. A také za to, že cena pro obyvatele stoupne podle Janukovyče na sto šedesát dolarů za tisíc kubických metrů a nebude se pohybovat, jak vláda tvrdí, okolo necelých sto dolarů.
V těchto dnech ale ještě více než cena Ukrajince zajímá, aby plyn vůbec byl. Kvůli extrémním mrazům totiž Kyjev odebral od Gazpromu domluvené množství plynu na celý leden už 23. ledna. Koncem ledna tak po víc než týden brali Ukrajinci plyn, který byl určen pro západní Evropu, což způsobilo potíže v mnoha státech EU.
Tady z Ukrajiny to však vypadá trochu jinak. „Brali jsme si prostě tolik, abychom sami nezmrzli,“ vysvětluje Natalie Zagorskaja, v jejímž luganském bytě bylo v době nejkrutějších mrazů jen dvanáct stupňů. A má obavy, že pokud se mrazy vrátí, bude ještě hůř.
Řešením je míchání plynu
Gazprom totiž tvrdě požaduje, aby se lednová situace, kdy Ukrajina odebrala mnohem víc plynu, než kolik měla, už neopakovala. „Chápeme, že mrzne. Ale zima nepanuje jen na Ukrajině. Našim odběratelům dodáváme větší množství plynu - jak těm v Rusku, tak i v zahraničí. Ale nehodláme se smířit s tím, že plyn, který je určený pro naše evropské odběratele, je spalován na Ukrajině a nedostane se přes její hranice,“ prohlásil mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. „Nikdo nedal Ukrajině právo brát si více plynu, než stanoví smlouvy.“
Právě spor kolem zvýšení ukrajinského odběru plynu během mrazů byl jedním z důvodů, proč bylo neustále odkládáno podepsání nové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Teprve v noci z úterý na středu mohl ukrajinský ministr paliv a energetiky Ivan Plačkov oznámit, že smlouva je už připravena k podpisu. A včera večer byla také konečně podepsána.
Jak ministr dodal, ukrajinská část plynovodu do západní Evropy zůstane ve vlastnictví Ukrajiny. Podíl v nové firmě, která bude „míchat“ ruský plyn s levnějším plynem ze střední Asie, si v poměru jedna ku jedné mezi sebou rozdělí ruské RosUkrEněrgo a Naftogaz Ukrajiny. Mícháním se dosáhne ceny, která by neměla přesáhnout ohlášených 95 dolarů za tisíc kubíků. To je dvojnásobek toho, co Ukrajinci dosud platili, ale necelých čtyřicet procent ceny, kterou na začátku krize požadoval Gazprom.
Cena plynu a to, jestli ho vláda zajistí dostatek i v mrazech, může hrát důležitou roli v rozhodování obyvatel, komu dají v březnu v parlamentních volbách svůj hlas. Když se před několika dny ocitlo jedno nevelké město v Luganské oblasti bez dodávek tepla, pokládal za nutné přijet sám Juščenko.
„Kdyby nebylo před volbami, určitě by kvůli něčemu takovému nevážil cestu až sem,“ říká luganská studentka Katja, která stejně jako drtivá většina místních volila před rokem Juščenkovy protivníky - Janukovyčovy „modré“. „Pro Juščenkovu Naši Ukrajinu kvůli tomu hlasovat nebudu, ale nějaké body prezident získal. I u mě,“ dodává.
