Předseda parlamentu Ajád Samarráí nicméně řekl, že od ústavního soudu přišlo jen "vyjádření názoru, nikoliv závazné rozhodnutí". Parlament se prý tedy sejde v sobotu k hlasování, nikoliv ale o Hášimího požadavku na změny v zákoně, nýbrž o legálnosti jeho veta.
Zákonodárci tak mají v sobotu rozhodnout, zda bude zákon odeslán zpět ke schválení tříčlenné prezidentské radě beze změn. "Neměli jsme žádný náznak politického konsensu v dané věci, takže jsme rozhodli, že budeme hlasovat o (Hášimího) vetu," citovala agentura Reuters Samarráího prohlášení na tiskové konferenci.
Přečtěte si více: |
Zákon v Iráku vstupuje v platnost až po ratifikaci prezidentem a oběma viceprezidenty. Prezident je Kurd a viceprezidentské úřady jsou vyhrazeny pro jednoho sunnitu a jednoho šíitu. Hášimí údajně není proti celému zákonu, který parlament po vleklých jednáních schválil 8. listopadu, nýbrž jen proti jeho prvnímu článku.
Požaduje takové změny v textu, které by podle něj zlepšily podmínky pro sunnity žijící v cizině. Podle dostupných informací údajně prosazuje, aby v zákoně bylo zakotveno, že exiloví Iráčané budou smět zvolit 15 procent poslanců. Většina Iráčanů, kteří odešli do ciziny po americké invazi v roce 2003, jsou právě sunnité.
Irácká volební komise kvůli Hášimího vetu ve středu zastavila přípravu parlamentních voleb, které se podle ústavy musejí konat do konce ledna. Počítá se s nimi zatím někdy v termínu od 18. do 23.ledna. Jejich odklad by měl vliv i na americké rozhodnutí stáhnout bojové jednotky z Iráku do srpna a zbytek kontingentu do konce roku 2011.
Se zněním volebního zákona nebyli po schválení v parlamentu spokojeni sunnité ani Kurdové a žádali přerozdělení parlamentních křesel. Kurdové pohrozili bojkotem voleb, i když jejich poslanci pro normu hlasovali.
