Evropská komise měla dvě možnosti: buď doporučit odklad rozšíření o jeden rok, anebo se přidržet původního data a pojistit se sankcemi. Pro druhou variantu se podle diplomatického zdroje rozhodla proto, že odklad by nezrychlil potřebné reformy: Bulhaři a Rumuni by dostali automatické datum a Brusel by přišel o páku, jak na ně tlačit.
Hlavním problémem obou států zůstává vysoká míra korupce a nereformované soudnictví. V případě Bulharska komise označila šest oblastí, které potřebují urgentní změnu, u Rumunska čtyři. Sofie musí vymýtit rozsáhlou korupci a organizovaný zločin a Bukurešť podplácení státních úředníků. Sankce, pokud ve zmíněných oblastech nedojde ke zlepšení, zahrnují vyloučení Bulharska a Rumunska z politik unie a zmrazení až čtvrtiny eurodotací, které začnou do tamních regionů po vstupu proudit - jde o stovky milionů eur ročně.
Zprávu komise musí do konce roku schválit šéfové států a vlád unie, aby získala formální platnost. Stejně tak na nich bude upřesnit spuštění nejtvrdších sankcí, jakým kdy nový stát čelil, pokud obě země nezlepší stav justice. Zastavit finanční pomoc bude mít pravomoc sama komise.
S Bulharskem a Rumunskem se unie pošesté v historii rozšíří. Rumunsko, které má 22 milionů obyvatel, se stane sedmým největším členem, a společně s osmimilionovým Bulharskem zaujme místo nejchudších států bloku. Hrubý domácí produkt na hlavu dosahuje v obou státech jen 31 procent průměru unie; Česko pro srovnání 69 procent.
Relativní chudoba obou balkánských zemí a strach z tamního organizovaného zločinu jsou příčinami chladného vztahu Západoevropanů k dalšímu rozšíření na východ. Tempo přijímání nových členů zpochybňuje i řada politiků. „Další zájemci ve frontě na vstup musí počítat s tím, že podmínky budou stále tvrdší a nikdo z nich nedostane dopředu datum, jako se to dělo dosud,“ míní analytička z bruselského Centra pro evropskou politiku Jackie Daviesová.
Před dalším rozšířením musí projít změnou i unie: její současná smlouva a struktura neumožňují mechanicky přibrat další stát. „Dokud se nezmění vnitřní architektura unie, tak jak to předjímala evropská ústava, další rozšíření nebude možné,“ dodává. To by mohlo ohrozit zejména Chorvatsko, které už vyjednává s Bruselem a jež usiluje stát se členem unie v roce 2009.
